"Změna se bude týkat všech restaurací, kde provádějí čištění a dezinfekci táců zaměstnanci McDonald's. V ostatních restauracích, především v těch v nákupních centrech, bude používání prostírání nadále zachováno," potvrzuje krok řetězce ředitelka komunikace Jitka Pajurková.
Rozladění zákazníků kvůli zásahu do jejich návyků se neobává. "Věříme, že změny a inovace, které zavádíme ve snaze provozovat naše restaurace ohleduplnějším způsobem, naši zákazníci uvítají a podpoří," říká k odstranění papírových podložek, na kterých McDonald's mimo jiné uváděl také nutriční hodnoty svých jídel. Ty budou dále k nalezení na webu nebo v aplikaci.
Pajurková nicméně přiznává, že někteří lidé přechod na podle řetězce ekologicky šetrnější varianty uvítají až s odstupem času.
Tak tomu bylo třeba v případě brček, které McDonald's v Česku od roku 2019 začal měnit z plastových na papírové a lidé je zprvu nepřijímali s velkým nadšením. Teď už jsou na každé pobočce. "Zavedením papírových brček namísto plastových ročně ušetříme na 15 tun plastu," vypočítává Pajurková. Společnost je třídí jako směsný papírový odpad, který zasílá k materiálové recyklaci.
Podobně McDonald's vyměnil za papírové i kelímky a příbory nahradil dřevěnými. Odstranit chce například i plastové tyče na balonky. Těmito i dalšími kroky hodlá řetězec splnit svůj závazek k lepšímu životnímu prostředí. Podle něj začne do roku 2025 vyrábět všechny obaly z obnovitelných, recyklovaných nebo certifikovaných zdrojů.
V Česku je podle Pajurkové skoro hotovo. Závazek podle ní momentálně nesplňuje už jen desetina obalů.
Plasty řeší všichni
McDonald's ovšem není jediný, který před zákazníky propaguje ekologickou udržitelnost změnou materiálů. Na tuto strategii v minulých letech v menším či větším měřítku "najela" celá řada firem.
Plast mění za jiné varianty také konkurenční řetězec KFC. Podle ředitelky pro Česko Ivany Makalové Dlouhé jde ve většině případů opět o papír. "Plastové příbory nyní nahrazujeme dřevěnými a brčka, kromě toho, že je nevydáváme k nápojům automaticky, jsou také vyrobeny z papíru," potvrzuje ředitelka.
Ve změně materiálu na papír či jiné alternativy se ve velkém angažují i supermarkety či kavárenské řetězce. Papírová brčka zavedl například i gigant Starbucks. "U vybraných studených nápojů Starbucks představil nová 'bezbrčková' víčka, s nimiž potřeba brček zanikne docela," dodává za řetězec Michal Holotík.
Konec jednorázových plastů se blíží
Ačkoli na vyřazování jednorázových plastů firmy stavějí svou udržitelnou image už delší dobu, teď se jich už budou muset zbavit povinně. Prezident Miloš Zeman totiž v srpnu podepsal zákon dle nařízení Evropské unie, který výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček zakazuje.
Změny se přitom měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.
Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že by se tím měla snížit roční spotřeba zmíněných výrobků zhruba o 1,77 miliardy kusů. Plnění nového zákona mají kontrolovat Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.
Plast nebo papír? Stále panuje neshoda
Oslovení odborníci jsou ale vůči zákazu plastů spíše skeptičtí. "Příliš velký přínos pro životní prostředí v tom nevidím. Nejde ani tak o plasty, jejich objem není malý a je třeba jej jistě snižovat, spíše než zákazy je ale potřeba systémová a mnohem intenzivnější recyklace," míní agrární analytik Petr Havel.
Podotýká však, že to vede k nárůstu cen recyklovaných výrobků, a to snižuje jejich konkurenceschopnost. "Lepším řešením by tak dle mne mělo být daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků," doplňuje.
Sociální ekoložka Zuzana Drhová má zákaz plastových brček spíše za symbolický krok. "Ale může mít význam v tom, že si lidé uvědomí, jak plasty nadužíváme a kde všude je můžeme omezit," říká expertka.
Zdrženlivá je i v případě trendu, kdy firmy plasty "převléknou" za papír či dřevo a prezentují se pak jako odpovědné k životnímu prostředí. Na druhou stranu dodává, že čím dál více firem bere snižování dopadů na životní prostředí vážně.
Podle analytika Havla je třeba si při hledání náhrad za plasty uvědomit, že papír nebo dřevo jsou primárně přírodní materiály. "Takže pokud jich budeme intenzivněji využívat, povede taková cesta, když to přeženu, k odlesňování planety," domnívá se.
Výrobci z papírenského průmyslu ohledně toho již dříve argumentovali, že v posledních letech je v Česku značný nadbytek dřeva způsobený suchem a kůrovcem a lesy se tedy kvůli papírovým výrobkům nekácejí. Tato situace sice trvá i letos, až se ale Česko s kůrovcem vypořádá, začne se podle lesníků situace měnit. Cena dřeva letos zároveň výrazně stoupá kvůli válce na Ukrajině.
Když je papír dovážen z větší dálky, jeho uhlíková stopa roste. Otázkou je i samotná výroba, která je poměrně energeticky náročná. Recyklace pak již o něco méně. Znalci však upozorňují, že vhodnější než papír je například recyklovatelný plast, protože déle vydrží a je tedy vhodnější pro opakované používání.
Změnit chování a zbytečně nevyhazovat
Právě v tom panuje mezi oslovenými odborníky shoda. Podle nich jedinou alternativou, která snižuje celkový vliv na životní prostředí, je opakovaně použitelný produkt.
"Klidně může být i plastový, ale důležité je, aby byl omyvatelný a znovu použitelný," dodává Ivo Kropáček z Hnutí Duha.
"Z našeho pohledu je nejlepší všude, kde to jde, nahrazovat jednorázové výrobky - nádobí, kelímky či brčka - výrobky na více použití a u některých zvážit, jestli jsou vůbec nutné," souhlasí Jan Freidinger z organizace Greenpeace. "Protože nahrazovat jeden materiál, i když je to plast, jiným, nemusí být z pohledu třeba uhlíkové stopy a LCA (life cycle assessment neboli posuzování životního cyklu, pozn. red.) vždy ideální volba. To se týká i papíru. Na každý materiál je třeba použít suroviny, energii, můžete mít papír ze 100% recyklátu nebo z celulózy dovezené z vykáceného pralesa," vysvětluje.
První vlaštovky se v tomto již ve velkých řetězcích objevují, i když jejich dopad na přírodu zatím není zásadní.
Například již zmíněný Starbucks, podobně jako McDonald's na pobočkách McCafé, nabízí kávu do vlastních hrnků. Ve Starbucku přitom zákazníci při volbě této možnosti deset korun ušetří, zatímco za jednorázový kelímek si naopak připlatí, a to korunu. Holotík ze Starbucksu dodává, že lidé mohou používat vlastní hrnky už od roku 2008 a obliba této možnosti v čase roste.
Redakční test papírových versus plastových brček:
