reklama
 
 

Malé prodejny zanikají rychleji než dřív, za rok jich skončil tisíc. Velkých naopak přibývá

AKTUALIZOVÁNO 11. 4. 2018
Loni zaniklo 759 nejmenších obchodů o prodejní ploše do 50 metrů čtverečních, zatímco v roce 2016 to bylo jen 396 prodejen.

Praha - Loni ukončilo činnost v malých obcích 1082 venkovských prodejen. Trend zanikání malých obchodů tak zrychlil tempo. Informovala o tom Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) s odkazem na výsledky šetření společnosti AC Nielsen.

Loni zaniklo 759 nejmenších obchodů o prodejní ploše do 50 metrů čtverečních. V roce 2016 přitom v této kategorii ukončilo činnost 396 prodejen, tedy zhruba polovina.

Naopak velké prodejny o ploše nad 400 čtverečních posílily o 39 maloobchodních jednotek. "Je tedy patrné, že zatímco nejmenší venkovské obchody zanikají, rostou nové supermarkety," uvedl předseda asociace Zdeněk Juračka.

Za posledních deset let zaniklo v ČR 3923 prodejen o velikosti do 400 čtverečních. Naopak vyrostlo 236 supermarketů a hypermarketů. "Před tímto stavem varujeme už řadu let. S otevřením každého supermarketu, byť ho v dané lokalitě ani není zapotřebí, dojde k zásadnímu ohrožení existence ryze českých prodejen v okruhu i dvaceti kilometrů," dodal Juračka.

Vývoj počtu prodejen s potravinami a smíšeným zbožím:

rok 2007 rok 2016 rok 2017
Prodejny do 50 m2 9 387 6 223 5 464
Prodejny do 400 m2 16 278 13 437 12 355
Prodejny nad 400 m2 1 435 1 632 1 671

Mezi další nejpalčivější problémy ohrožující existenci malých obchodů asociace označuje i opakované navyšování minimální mzdy bez dalších ekonomických změn.

Nejvyšší část výdajů domácnosti utrácejí v hypermarketech, loni to bylo 32,1 procenta. Dlouhodobě rostou výdaje v diskontních prodejnách a supermarketech, a to na úkor malých prodejen. V diskontech nakupuje 20,1 procenta lidí, supermarkety preferuje 16,8 procenta a malé prodejny 17,3 procenta, vyplývá z údajů společnosti GfK.

Minulá vláda loni v červnu schválila plány na podporu obslužnosti venkova, pomoci by mohl prodej potravin v partnerských pobočkách pošty nebo lepší internet. Prodej potravin v malých obcích by se pak mohl podle tehdejšího návrhu ministerstva zemědělství označit za veřejnou službu, která by měla nárok na veřejnou podporu.

Otázkou však nyní je, jak se k plánu postaví nová vláda. Podle původního návrhu ministerstva by za splnění některých podmínek bylo možné označit zajištění potravinové obslužnosti v obcích pod 1000 obyvatel za veřejnou službu.

autoři: ČTK, Ekonomika | 11. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama