Praha - Češi pomalu mění styl svého nakupování. Přestože shánění akčního zboží je pro ně stále jednou z nejtypičtějších nákupních zvyklostí, postupně se vynořují i jiné hodnotové rysy.
Roste například důraz na kvalitu, čerstvost potravin i jejich původ. Nákupní košík je dražší a je v něm více čerstvých a chlazených potravin než dříve. Mladší ročníky si častěji kupují něco malého na cestu, než aby jezdili na velké nákupy.
Ukázal to průzkum nákupního chování Čechů v roce 2017, který pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR uskutečnila agentura GfK.
Změny chování podporuje fakt, že se Čechům díky růstu ekonomiky daří a dívají se optimisticky do budoucnosti.
V roce 2013 se podle průzkumu dívali na budoucnost tři ze čtyř Čechů pesimisticky a jen 16 procent optimisticky. Loni už mělo temné myšlenky necelých 40 procent lidí, zatímco téměř polovina jich naopak viděla budoucnost příznivě.
"Zákazníci jsou optimističtější, a tím pádem se nebojí více utrácet. S tím souvisí i spotřebitelská důvěra, která dosahuje historického maxima. Hodnoty pro Českou republiku jsou aktuálně vyšší, než je průměr Evropské unie, a dokonce i Německa," říká Ladislav Csengeri z výzkumné agentury GfK.
Výdaje domácností za takzvané rychloobrátkové zboží (hlavně potraviny, nápoje nebo drogistické zboží) vzrostly meziročně o pět procent, zejména díky inflaci. Hodnota průměrného nákupního košíku i díky tomu stoupla o třináct korun na 241 korun.
Mění se i složení průměrného košíku Jeho největší část představují výdaje za čerstvé a chlazené zboží, které meziročně posílily o procentní bod. Naopak výrobků pro domácí a osobní péči je v košíku méně než dříve.
Mírně roste i podíl privátních značek řetězců - v roce 2016 jejich podíl činil 20,7 procenta, loni to bylo 21,2 procenta. Přesto má Česká republika stále nižší podíl privátních značek než okolní státy s výjimkou Polska.
Češi už tolik zboží nenakupují v promo akcích - slevová spirála tedy ubírá na intenzitě, i když zatím jen pozvolně. Zatímco předloni rodiny zaplatily 46,7 procenta výdajů na rychloobrátkové zboží v promočních akcích, loni to bylo už jen 46 procent.
Podle průzkumu roste počet lidí, kteří si vybírají prodejnu podle kvality nabízeného zboží. "Kvalita potravin, jejich čerstvost a příjemný a pohodlný nákup mají stále větší význam. Koncem roku 2017 si už 20 procent zákazníků vybíralo prodejnu potravin podle kvality výrobků - dvakrát víc než před pěti lety," říká Zdeněk Skála z GfK.
Nejdůležitější je však pro Čechy blízkost prodejny a dále složení nabízených výrobků. Primární je pro ně hlavně to, aby v obchodě našli, co potřebují - nejde tedy nutně o co nejpestřejší sortiment. Na třetím místě jsou pak nabídka akčního zboží a výše nastavených cen. Kvalita a čerstvost jsou v žebříčku rozhodování až na pátém místě.
S rostoucím důrazem na kvalitu se podle Skály mění i role "českého původu" potravin - ten je důležitý již téměř pro dvě třetiny vysokoškoláků.
Mladší lidé mění své nákupní chování i díky změnám v životním stylu. Stále běžnější je jídlo po cestě jako občerstvení, v zaměstnání a podobně. Tomu odpovídá i vyšší podíl nákupů, které jsou zaměřené na konzumaci mimo domov - mezi mileniály dělá takové nákupy přes polovinu lidí.
