Počet pevných linek v Česku se stále snižuje, a proto je boj o jejich klienty stále úpornější. Jsou oslovováni s nejrůznějšími nabídkami, a při jejich získávání používají prodejci často i nečestné metody. Buďte proto ostražití!
K napsání tohoto článku inspirovaly autorku dva zážitky, k nimž došlo během jediného týdne: oslovil ji Český Telecom s nabídkou ADSL (které už má) a jeden z alternativních operátorů s nabídkou svých služeb (které má také). Poskytovatelé telekomunikačních služeb zjevně vyrážejí na "lov" už i zcela naslepo.
Následující článek vám nabídne tři skutečné příběhy uživatelů pevných linek, ačkoli jména aktérů jsou změněna. Podotýkám, že hrdiny příběhů jsou vysokoškoláci sběhlí v kontaktu s úřady, kteří jsou poměrně opatrní: proti některým prodejním praktikám jsou ale bezmocní i oni.
Příběh první: Asertivita nestačí
První příběh je spíše ilustrací. Slečna Kristýna na své pevné lince využívala služby Tele2 1002, tedy možnost po zadání předvolby volat za sazby tohoto operátora. Protože ale nedávno změnila tarif u Českého Telecomu, službu Tele2 už nepotřebuje. Proto volala na jeho infolinku a chtěla službu zrušit. Operátorka se ptala proč, a slečně Kristýně nebyly nic platné žádné argumenty: vždyť 1002 nemá měsíční poplatky, při nízké útratě nejsou ani zasílány faktury, není to pevné přesměrování, takže tato služba uživatele nijak neomezuje... Ani asertivní jednání nebylo proti rezistentní operátorce nic platné. Po 15 minutách hovoru Kristýna rezignovala: službu si ponechala. I když ji nevyužívá.
Příběh druhý: Pozor na každé slovo
Panu Štěpánovi volal operátor Tele2, který se mu pokoušel nabídnout služby této firmy. Pan Štěpán sice o alternativního operátora zájem neměl, prodejce ale nedokázal poslat do patřičných míst. Proto svolil k tomu, aby mu Tele2 poslalo informační materiály a návrh případné smlouvy; udělal ale chybu v tom, že operátorovi sdělil své klientské číslo Českého Telecomu, které mělo být pro navržení smlouvy nutné.
Za týden přišel doporučený dopis, který převzala matka pana Štěpána, a pak ho obloukem hodila do koše. Pár dní poté zvedla telefon a s překvapením vyslechla sdělení, že majitel této linky je nyní uživatelem služeb Tele2. Na argument, že nikdo nepodepsal žádnou smlouvu a o změnu služeb nežádal, slečna odpověděla, že v této věci byl zaslán doporučený dopis, a jeho převzetí znamená souhlas se změnou služeb.
Pan Štěpán se ale s násilným převodem nesmířil. Vyrazil na pobočku Českého Telecomu, a požádal o okamžitý návrat do původního stavu; tato procedura ale trvá několik dní, po které je oficiálně klientem Tele2. Na Českém Telecomu se také dozvěděl, že problém v jeho případě bylo zřejmě sdělené číslo klientského účtu, které je intimním údajem a ČTc ho vyžaduje pro manipulace s účtem.
Kromě toho se pan Štěpán dozvěděl, že operátoři pro zavedení svých služeb nepotřebují písemný souhlas uživatele: pokud nabízejí své služby telefonicky, stačí, když klient slovně souhlasí s jejich pořízením. Tyto hovory by měli mít alternativní operátoři nahrané, a v případě potřeby jimi dokládají, že klient službu opravdu chtěl. Pan Štěpán pochopitelně souhlas nedal (Tele2 v jeho případě jednalo neoprávněně), potenciální klienti ale musí být opatrní na každé slovo.
Příběh třetí: "Maskovaní" prodejci
U dveří pana Matěje zazvonili dva muži, kteří se představili jen jmény a svým chováním se snažili vzbudit dojem, že zastupují Český Telecom: sdělili mu, že ověřují, jaké služby využívá, protože se nyní všechny telefonní linky převádějí na výhodnější tarif. Pan Matěj jim přinesl ukázat svůj telefonní účet, a až poté ho napadlo se zeptat, jakou společnost zastupují - byli to prodejci služeb Volný.
V tuto chvíli měl pan Matěj jasno, že o žádné služby zájem nemá. Prodejce nicméně použil celou řadu fint, jimiž se ho snažil přimět k podpisu smlouvy: pan Matěj přece už používá Volný pro vytáčené připojení k internetu; stačí jen podpis, a už se nemusí o nic starat a bude mít levnější služby; prodejci obcházejí všechny nájemníky, protože považují za svou povinnost jim nabídnout výhodnější volání; prý ještě nezažili, že by někdo chtěl dobrovolně platit za svou pevnou linku víc než musí... Pan Matěj prodejcům odolal, pro jistotu si ale ještě několikrát ověřoval na lince Českého Telecomu, zda čísla z jeho vyúčtování nebyla zneužita.
Jak se při kontaktu s prodejci chovat?
Pokud se chcete vyhnout potížím, musíte mít na paměti některá základní pravidla. Proti extrémně vlezlému prodejci má totiž obranné buňky jen málokdo.
1. Nikdy neukazujte své vyúčtování služeb ani nesdělujte identifikační čísla svých vyúčtování - mohou být zneužita!
2. Nevyjadřujte nikdy předběžný souhlas s využíváním jakýchkoli služeb, a to především při telefonních rozhovorech.
3. Pokud nemáte "obranné buňky" na vlezlé prodejce, buďte obzvlášť opatrní. S operátory telefonních linek či návštěvami u dveří vůbec nezačínejte rozhovor, klidně neslušně bouchněte dveřmi nebo telefonem. Pokud operátora musíte kontaktovat, udělejte to raději písemně, nebo osobně v doprovodu někoho dalšího.
4. Upozorněte na finty prodejců své babičky či další přátele a blízké, kteří by mohli být náchylnější podlehnout podobným praktikám.
