Praha - Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) se ve čtvrtek v ostře formulované tiskové zprávě ohradil proti průzkumu provedenému Potravinářskou komorou. Komora upozornila na skladbu cen v obchodních řetězcích.
V některých případech, jako je například čtvrt kila tvarohu, tak podle průzkumu získá dodavatel zboží od obchodníka 10 korun a třicet haléřů, na pultu se pak toto zboží prodává i s DPH za 24 korun, tedy víc než dvojnásobek. Samotná přirážka obchodníka je tak přes 97 procent. Na podobně vysoké marže upozornila komora také u mléka či vepřového masa.
"Neplatí, že se průměrná výše přirážek na potraviny pohybuje kolem 80 až 90 procent. Průzkum byl proveden naprosto účelově," tvrdí prezidentka SOCR Marta Nováková s tím, že také není jasné, jaké zboží od koho a v jakých obchodech či v jakém období bylo vybráno.
"Průzkum má mimo jiné navodit dojem, že kvůli vysokým přirážkám utrácejí zákazníci za potraviny zbytečně hodně peněz. O předražených potravinách ale nemůže být v Česku ani řeč," dodala Nováková. Podle dat Eurostatu jsou v Česku v průměru páté nejlevnější potraviny v EU.
SOCR pak zároveň vydal vlastní průzkum, kde se snaží jednotlivé potraviny a skladbu jejich ceny popsat. Například u tvarohu je tak v jeho studii cena pro dodavatele 9 korun a 50 haléřů, prodejní cena 15 korun a 11 haléřů a přirážka je nikoliv 97 procent ale pouze 38. A podobně nižší je i u dalších potravin.
Řetězce každopádně podle prezidenta komory Miroslava Tomana tlačí svou cenovou politikou na dodavatele, aby prodávali své výrobky co nejlevněji, pokles cen ale nezohledňují v cenách pro spotřebitele.
Že jsou české potraviny v evropském srovnání levné, podle prezidenta potravinářské komory Miroslava Tomana není tak úplně pravda. "Je to tak kvůli dříve zpětným bonusům placeným výrobci obchodníkům a nyní kvůli opravným daňovým dokladům. Žádná oficiální statistika tak není schopna dobrat se toho, kolik vlastně obchodník výrobci za daný výrobek zaplatil," uvedl Toman.
"Jak je možné, že dovozové máslo, vyráběné plus minus se stejnými náklady, se prodává až o 10 korun levněji než máslo české? Pakliže ho tedy německý výrobce nedodává do řetězce za podnákladovou cenu, což je protiprávní, pak je jasné, že na německém másle je obchodní přirážka o polovinu nižší než na českém. A proti takovému zacházení s českými výrobci a spotřebiteli na českém trhu je třeba se ozvat," poznamenává Toman.
Vztahy mezi dodavateli a odběrateli potravin jsou dlouhodobě napjaté. Velké obchodní řetězce vlastněné zpravidla zahraničním kapitálem jsou dlouhodobě napadány z tvrdých a nerovných podmínek pro dodavatele dle velikosti dodavatelské firmy, dle toho, zda je česká či zahraniční, a podobně.
Pro narovnání podmínek dokonce začala loni platit novela zákona o významné tržní síle. Odběratelům potravin z porušení podmínek zákona hrozí pokuta až 10 milionů korun. Zákon zakazuje například požadování odměn za přijetí do prodeje, požadavky na zpětný odběr neprodaného zboží, splatnosti faktur delší než 30 dní a další věci.
