České nákupy ovládají velké řetězce. Omezení jako v cizině ale stát neplánuje

Kateřina Šefrová Kateřina Šefrová
2. 4. 2017 13:53
Česká republika má v rámci střední a východní Evropy jeden z nejvíce koncentrovaných trhů pro každodenní nákupy. Podnikání velkých řetězců se snaží některé evropské státy regulovat, v Česku se ale omezení nechystá. Česko se na špičce Evropy drží i podle podílu nákupů ve slevách.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Více než tři čtvrtiny (76 procent) výdajů domácností za takzvané rychloobrátkové zboží loni skončily u deseti největších obchodních řetězců v Česku. "Každý rok trochu vzroste množství peněz, které lidé utratí ve velkých řetězcích," říká Ladislav Czengeri z agentury GfK, která nový průzkum představila společně se Svazem obchodu a cestovního ruchu.

Česká republika tak má v rámci střední a východní Evropy jeden z nejvíce koncentrovaných trhů pro každodenní nákupy. Například v sousedním Polsku má deset největších řetězců jen 54 procent trhu, v Bulharsku 36 procent a na Ukrajině 16 procent.

Foto: SOCR ČR, GfK

Na druhou stranu v Německu je to 73 procent, v Rakousko 78 procent a na Slovensku dokonce 82 procent. Za poměrně vysokým číslem na Slovensku se ale skrývá síť družstevních prodejen COOP. "Ta si vytvořila poměrně silnou výhodu vůči nadnárodním hráčům a navíc tam cizí obchodníci přišli později," vysvětluje Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu. Slovensku se tak podařilo udržet si tradiční regionální obchodníky.

"Pokud si vezmeme TOP tři prodejce, tak je západní Evropa ještě koncentrovanější - třeba v Německu nebo Anglii tvoří až 60 procent trhu," dodává Nováková.

Podnikání velkých řetězců se snaží některé evropské státy regulovat. Třeba v Itálii nesmí mít jeden prodejce víc jak 18 procent trhu. A Maďarsko chce zavést daň z prodejní plochy, parkovacího místa či omezovat počty pracovníků na prodejní plochu.

Boj s řetězci si jako jedno z témat vzal i český ministr zemědělství Marian Jurečka, který často mluví o zneužívání jejich dominantního postavení. Konkrétní omezení ale nechystá. "V současné době neplánujeme iniciovat legislativní změny nebo úpravy v oblasti regulace maloobchodu," uvádí mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Česko se na špičce Evropy drží i podle podílu nákupů ve slevách. Do zlevněného nebo jinak zvýhodněného zboží směřuje 52 procent nákupů, zatímco na Slovensku je to 40 procent, v Rakousku jen 30 procent a v Polsku 23 procent.

Foto: SOCR ČR, GfK

Podle odborníků by se však slevová spirála mohla pomalu měnit. Dokazuje to například klesající zájem o letáky. Zatímco před čtyřmi roky podle nich nakupovalo 40 procent zákazníků, loni to třetina.

"Lidé už sází na pohodlnost, mají víc peněz a nemusí sledovat letáky," říká Zdeněk Skála z GfK. Trend podle analýzy začíná pomalu udávat mladá generace lidí. Ta se při nákupu stále víc začíná orientovat ne podle blízkosti prodejny nebo ceny, ale kvality a širokého výběru.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy