Praha - Ceny v uplynulém měsíci rostly nejméně od března roku 2010. Tehdy meziroční inflace činila 0,7 procenta, zatímco letos v říjnu 0,9 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad.
Meziměsíčně stoupla inflace o 0,2 procenta, což odpovídá obvyklé míře v posledních měsících.
Míra inflace za posledních dvanáct měsíců činila letos v říjnu 1,6 procenta.
Směrem nahoru inflaci tlačí především ceny potravin. Nejvýrazněji zdražují brambory - oproti loňskému roku o více než čtyři pětiny (82 procent). Naopak výrazně nižší jsou ceny za telekomunikační služby, kde se pozitivně projevuje rostoucí konkurence na trhu mobilních operátorů - ceny klesly meziročně o více než desetinu (11,5 procenta).
Nová data Českého statistického úřadu přicházejí těsně poté, co se na konci minulého týdne rozhodla Česká národní banka - po jedenácti letech - intervenovat proti kurzu koruny. Oslabuje ji i proto, že inflace se drží daleko od bankou stanoveného dvouprocentního cíle a modely centrální banky navíc začaly varovat před deflací (o rizicích "snižování cen" čtěte zde).
Brambory nahoru, volání dolů
Meziroční inflace v říjnu klesla na 0,9 procenta ze zářijové hodnoty jednoho procenta.
Největší vliv na výši celkové meziroční hladiny spotřebitelských cen měly i nadále ceny potravin a nealkoholických nápojů a bydlení. Zdražila zejména zelenina (o 16,4 %, z toho brambory o 82 %). Ceny mléka vzrostly o 11,3 %, sýrů o 9,8 %, jogurtů o 7,6 %, ostatních mléčných výrobků o 7,2 %. Vyšší jsou i ceny másla (o 14,3 %), mouky (o 7,4 %) či masa (o 2,6 %).
V oblasti bydlení se zvýšilo čisté nájemné o 2,4 %, vodné o 6,6 %, stočné o 7,1 %, ceny elektřiny o 3,3 %, tepla a teplé vody o 3,8 %. Ceny zemního plynu byly meziročně nižší o 6,9 %.
Cenový růst u potravin a nealkoholických nápojů nicméně oproti minulému měsíci zpomalil a například ceny ovoce přešly z růstu o pět procent v září v pokles o 4,5 procenta v říjnu.
Na snižování meziročního cenového růstu působil pokles cen v oddíle pošty a telekomunikace, kde ceny telefonických a telefaxových služeb klesly o 11,5 %. Zlevňuje také bytové vybavení a zařízení domácnosti, zejména díky snížení cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 3,7 %. Ceny pohonných hmot klesly o čtyři procenta.
Třicet korun navíc na nádrž
Benzin a nafta budou ale v příštích týdnech opět zdražovat. "Cena pohonných hmot v Česku vychází z burzy v Rotterdamu a to znamená, že je čistě závislá na měnovém kurzu. Růst cen by se měl pohybovat okolo 40 až 50 haléřů na jednom litru. U plné nádrže průměrného osobního auta se tak rozdíl v ceně bude pohybovat okolo dvaceti až třiceti korun," říká Michal Kozub, analytik Home Creditu.
Změny v inflaci podle něj uvidíme v listopadových hodnotách. "Podle současného vývoje, kdy se ceny nemění skokově, by inflace neměla růst okamžitě. Její náběh bude pravděpodobně pozvolný a bude k němu docházet s tím, jak budou končit skladové zásoby. Navíc někteří obchodníci přistoupí k přecenění až po Vánocích, protože se mohou obávat horších tržeb v nejdůležitější sezoně roku," dodává Kozub.
Strašák deflace
Proč je deflace takovým strašákem a proč by se z ní domácnosti neměly automaticky radovat?
Při klesajících cenách totiž lidé méně utrácejí. Pokud vědí, že má určité zboží či služba ještě dál zlevňovat, tak nákup pravděpodobně odloží.
S klesající spotřebou se snižuje i výroba. Firmy tak potřebují od zaměstnanců méně práce, což vede k poklesu mezd, nebo dokonce k propouštění. A deflační spirála pokračuje - jestliže se domácnostem snižuje příjem, tak s utrácením nadále otálejí.
Pokles cen nepomáhá ani dlužníkům. Při splácení svých starších půjček musí totiž stále vracet původní částku, i když mají vzhledem k poklesu cen i mezd méně peněz.
