Ceny rostou příliš málo. Proč bankéři oslabili korunu

Tereza Holanová Tereza Holanová
Aktualizováno 8. 11. 2013 16:10
Česku hrozí deflační spirála. Zlevňování zboží a služeb je výhodné jen zdánlivě.
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Pro běžné spotřebitele je to na první pohled dobrá zpráva. Ceny zboží a služeb v Česku rostly letos v září nejméně od května roku 2011.

Česká národní banka je ale jiného názoru a ve čtvrtek rozhodla o devízových intervencích. Chce tak oslabit korunu, aby se vrátila k dvouprocentní inflaci. Tu si centrální bankéři už v březnu 2007 stanovili jako takzvanou cílovou hodnotu.

Pokud by ČNB nezasáhla, hrozila by Česku deflace, tedy pokles cen. Před tím během pátečního briefingu varoval i viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Riziko, že by mohla vzniknout, bylo podle něj patrné už ze srpnové prognózy centrální banky.

Dalším důvodem překvapivého kroku ČNB je snaha podpořit tuzemské exportéry, čímž má růst konkurenceschopnost a ziskovost podniků i jejich ochota investovat. "Oživení výroby následně přispívá k nárůstu zaměstnanosti a mezd, což zvyšuje kupní sílu domácností," uvedla Česká národní banka.

Klaus k ČNB

Václav Klaus naposled na vládě

Na zásah ČNB proti koruně reagoval i Václav Klaus, ekonom, exprezident, který guvernéra Singera jmenoval do čela ČNB:

Klaus říká, že:

  • ...devizová intervence má obecně (i v našem konkrétním případě) velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady - zdražení dovozu, a tlak na domácí cenovou hladinu.
  • ...bylo by lepší, aby stát, resp. jeho centrální banka, nejistotu v ekonomice svou aktivistickou politikou nezvyšoval
  • ...ČNB stále zůstává obětí módní (i když už zase ne tak moc), ale zcela mylné doktríny cílování inflace.

Více na: www.klaus.cz

"Znaky oživení české ekonomiky jsou patrné hlavně v průmyslu. Vidíme, že to není generované domácí poptávkou," komentoval Tomšík.

Pokles cen vede do spirály

Proč je deflace takovým strašákem a proč by se z ní domácnosti neměly automaticky radovat?

Při klesajících cenách totiž lidé méně utrácejí. Pokud vědí, že má určité zboží či služba ještě dál zlevňovat, tak nákup pravděpodobně odloží.

S klesající spotřebou se snižuje i výroba. Firmy tak potřebují od zaměstnanců méně práce, což vede k poklesu mezd, nebo dokonce k propouštění. A deflační spirála pokračuje - jestliže se domácnostem snižuje příjem, tak s utrácením nadále otálejí.

Pokles cen nepomáhá ani dlužníkům. Při splácení svých starších půjček musí totiž stále vracet původní částku, i když mají vzhledem k poklesu cen i mezd méně peněz.

Letošní inflace kolem 1,4 procenta

Podle analytiků podobný stav v Česku zatím aktuální není. "Deflace asi stále nehrozí. Českou národní banku ovšem straší nejen deflace, ale i nízká inflace pod jejím cílem," vysvětluje hlavní ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová.

Totéž si myslí ministerstvo financí. "Nedomníváme se, že by česká ekonomika byla vystavena riziku dlouhodobějšího deflačního vývoje," stojí v jeho říjnové makroekonomické prognóze.

Míra inflace činila v září podle Českého statistického úřadu 1,8 procenta. Průměr za rok 2013 by měl podle makroekonomické predikce ministerstva financí činit 1,4 procenta, v příštím roce pak jen 0,7 procenta. Podle ČNB měly spotřebitelské ceny příští rok růst o 1,2 procenta, po zásahu do kurzu koruny se ale čeká tempo 2,2 procenta.

"Cenová inflace je sice nízká, ale nechápu, proč by to mělo vadit. Naopak, nízký růst cen může zmírnit požadavky odborů na růst mezd," domnívá se ekonom společnosti Partners Pavel Kohout.

Levnější elektřina i komodity

Za zpomalení tuzemské inflace mohou podle ministerstva financí hlavně klesající ceny elektřiny.

Kromě toho se celosvětově snižují ceny zemědělských produktů a průmyslových surovin. "Meziročně ceny komodit poklesly zhruba o pět až deset procent, podle toho, jaký index používáme," upřesňuje Kohout.

Ceny udržuje dole i nízká poptávka, kvůli které se prodejci navíc dostali do slevové spirály. Aby přesvědčili zákazníky, že si mají koupit právě jejich zboží, prodávají dlouhodobě ve slevách.

Podle Aleše Langra, který mediálně zastupuje obchodní řetězec Interspar, se v prvním pololetí tohoto roku prodávalo v "akci" 40 procent maloobchodního zboží. Slevy tak ovšem přestávají mít svůj účinek - lidé si na ně zvykli.

S inflací má problém více zemí

Nízký růst cen trápí také Evropskou centrální banku, která ve čtvrtek snížila základní sazbu o čtvrtinu na 0,25 procenta. Tento krok má podle jejího prezidenta Maria Draghiho podpořit půjčky podnikům i domácnostem, a podpořit tak spotřebu a s ní i nárůst cen k požadované hranici dvou procent.

Podle údajů Eurostatu činila v září míra inflace v eurozóně 0,7 procenta.

Se škodlivým typem deflace má dlouhodobě problém hlavně Japonsko, naposledy od zemětřesení a havárie jaderné elektrárny Fukušima v březnu 2011.

Tamní premiér Šinzó Abe bojuje s poklesem cen tak, že se snaží pumpovat na trh obrovské množství peněz. V současné době Bank of Japan skupuje každý měsíc vládní dluhopisy v hodnotě 72 miliard dolarů, píše agentura Reuters.

Větší množství peněz v ekonomice vede k oslabení domácí měny. To znamená dražší dovoz a s tím spojené vyšší ceny zboží ze zahraničí.

S podobným receptem přišla ve čtvrtek i Česká národní banka, která poprvé za jedenáct let oznámila razantní zásah do kurzu koruny vůči euru, který chce udržovat poblíž hladiny 27 korun za euro.

"ČNB je rozhodnuta intervenovat v takovém objemu a tak dlouho, jak bude potřeba k dosažení požadované hodnoty měnového kurzu, a tím k hladkému plnění jejího inflačního cíle v budoucnosti," uvedla ČNB ve své čtvrteční prezentaci.

"Vždy je mnohem efektivnější udělat preventivní krok a nečekat, až se deflace dostaví. Dostat se z ní přináší mnohem větší náklady pro reálnou ekonomiku v podobě ztráty desítek miliard hrubého domácího produktu či ztráty zaměstnání," vysvětluje Tomšík.

Chybné a riskantní

Ekonomové oslovení online deníkem Aktuálně.cz zásah centrální banky spíše kritizují. "Intervence podle mého názoru nikomu neprospějí. Podraží veškeré dovážené výrobní vstupy i spotřební zboží. ČNB se dopustila největšího omylu od května 1997," tvrdí Kohout.

"Do půl roku bude intervence zcela zapomenuta a koruna bude ještě silnější než před intervencí," předpokládá Šichtařová.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek navíc připomíná, že se tuzemská inflace kvůli otevřenosti českého trhu dlouhodobě nebude příliš lišit od trendů v eurozóně.

Do kritiky zásahu ČNB se pustil i bývalý prezident ČR Václav Klaus. "Je to rozhodnutí chybné a je to rozhodnutí riskantní," uvedl na svém webu. Současná ekonomická situace v ČR je v posledních pěti letech nejasná a centrální banka podle něj může svou aktivitou tuto nejistotu zvýšit, znehodnocení měny navíc podle něj stagnující domácí poptávku neoživí.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
před 34 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Ruský parlament ratifikoval prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Koruna zpevnila pod 26 korun za euro, silnější byla naposledy před covidem

Česká měna dnes dopoledne posílila pod 26 korun za euro, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Podle Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení. "Naposledy na možnost zvýšení sazeb upozornil v rozhovoru guvernér Rusnok," doplnil.

Česká měna končila proti euru loňský rok kolem úrovně 26,20 korun za euro, oslabila během něj vlivem epidemie koronaviru zhruba o tři procenta. Od počátku letoška ale postupně posiluje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy