Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě v červenci nižší o 0,6 procenta.
"Vyšší zájem než loni měli spotřebitelé pouze o farmaceutické a zdravotnické zboží, v ostatních typech prodejen se tržby snížily," uvedla Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.
Tržby ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením klesly v červenci meziročně o 15,1 procenta. Tržby za pohonné hmoty klesly o 13,5 procenta, za nepotravinářské zboží o více než sedm procent a za potraviny o pět procent.
Prodejcům potravin ve specializovaných prodejnách se tržby oproti loňskému červenci snížily o 7,9 procenta. V nespecializovaných obchodech s převahou potravin klesly o 4,9 procenta.
Pokles tržeb statistici v prvním prázdninovém měsíci zaznamenali také u výrobků pro domácnost, a to o 12 procent. Tržby za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci klesly o necelou desetinu.
Naopak růst tržeb vykázaly obchody s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. V červenci v nich lidé utratili o 1,8 procenta více peněz než před rokem.
Internetovým a zásilkovým obchodům tržby klesly o téměř šest procent. "Internetové obchody zaznamenaly sedmý měsíc v řadě pokles prodeje," uvedla Boušková.
Méně peněz lidé vydávali také v autosalonech a servisech. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel byly meziročně nižší o 6,2 procenta. Pokles v červenci zaznamenal jak prodej motorových vozidel, včetně náhradních dílů, tak i opravy.
Meziměsíčně se tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel snížily o 0,6 procenta. Tržby za pohonné hmoty klesly ve srovnání s červnem o 2,2 procenta, za nepotravinářské zboží o půl procenta a za potraviny o 0,3 procenta, uvádí ČSÚ.
Reálné prodeje klesly, objem utracených peněz ale stoupl
Mnozí analytici však mají zato, že Češi ve skutečnosti více nešetří v pravém smyslu slova. "Ačkoliv červená čísla v maloobchodních statistikách mohou svádět k dojmu, že Češi hromadně šetří, podle nás by tato interpretace byla poněkud nepřesná," míní analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Zákazníci si sice podle něj z obchodů letos skutečně odnášejí o 7,2 procenta méně zboží, ovšem utratili za něj o 9,5 procenta více peněz. "Nebývale velký rozdíl mezi těmito dvěma metrikami pak pochopitelně tvoří inflace," vysvětluje Hradil. Ta v Česku překročila už 17 procent.
Nominální útraty - tedy objem peněz, který Češi v obchodech utratili - už tedy ukazují jiná čísla. "Zde drtivě dominují pohonné hmoty, za které Češi meziročně nechali u čerpacích stanic o 23,2 procenta více, následují oděvy a obuv (+11,4 %) a kosmetické a toaletní výrobky (+11,2 %). Jedinou kategorií, kde lze meziročně hovořit o skutečném šetření, byly stánky a trhy, které letos zinkasovaly o 1,3 procenta méně než vloni," pokračuje Hradil.
V pondělí zveřejněná statistika o mzdách navíc podle Hradila ukázala, že průměrný výdělek v Česku meziročně narostl pouze o 4,4 procenta, což znamená, že útraty rostou výrazně rychleji než příjmy.
Ekonom Banky Creditas Petr Dufek naopak uvádí, že domácnosti nákupy omezují hlavně u zboží dlouhodobého charakteru. "Nákupy, které lze odložit, se odkládají, což potvrzují i aktuální statistiky maloobchodu. Pokles zaznamenává i elektronika, kterou se domácnosti výrazně zásobily v době lockdownů," domnívá se ekonom.
Omezování nákupů českých domácností podle něj bude pokračovat i v dalších měsících. "Klesající kupní síla spolu s obavami z nových ceníků u energií vede k opatrnosti, která se odrazí na výsledcích nejenom maloobchodu, ale i dalších služeb, které domácnosti využívají. Útlum poptávky by poté mohl přimět některé obchodníky k viditelnějšímu zlevňování především sezónního zboží," uzavírá Dufek.
