Výkonný ředitel svazu Bohumil Hlavatý již dříve uvedl, že pekárenský průmysl loni výrazně zasáhlo zdražení energií a mouky, což vedlo i k ukončení činnosti desítek podniků. Podle svazu loni platily pekárny za plyn v průměru o 350 procent více než v roce 2021, některým ale náklady stouply i více než desetinásobně. Růst nákladů musely podniky promítnout do cen svých produktů.
Loni od ledna do prosince podle ČSÚ průměrná cena jednoho kilogramu konzumního kmínového chleba vzrostla o 48,6 procenta z 33,71 na 44,32 koruny. Předloni se přitom průměrná cena výrazně neměnila a kilogram chleba stál zhruba 30 korun.
Letos by podle svazu již neměly ceny surovin a energií růst tak výrazně jako loni. "Pekaři tak nebudou nuceni dále zvyšovat ceny svých výrobků," doplnil Hlavatý s tím, že i přes krach některých pekáren je Česko v produkci pečiva soběstačné. Svaz loni na podzim uvedl, že čtyřčlenná rodina minulý utratila za pečivo 1600 Kč měsíčně, což je o 400 Kč více než v roce 2021.
Hlavatý již dříve uvedl, že loni na jaře zavřelo pět velkých pekáren, které měly problémy již kvůli dopadům pandemie koronaviru. Loni podle něj skončily také desítky malým podniků ze zhruba 800 pekáren v Česku, převážně šlo o malé a rodinné podniky v menších městech a na vesnicích.
Uvedl, že na trhu se to ale výrazně neprojevilo, protože 50 největších firem v ČR ovládá 90 procent trhu. Doplnil, že ve velkých městech vznikají nové malé pekárny, protože lidé v nich mají vyšší ekonomickou sílu než v menších městech.
