Vítr mi znemožnil cestu do práce. Na co máte nárok a na co musíte naopak zapomenout

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 10. 2. 2020 15:27
Orkán Sabine zasáhl Česko. Někteří lidé se ráno nemohli dostat do práce, jiní to z obav před padajícími stromy či létajícími střechami raději ani nezkoušeli. On-line deník Aktuálně.cz se zeptal právníků, na co mají zaměstnanci v těchto případech právo z pohledu zákoníku práce.
Foto: ČTK

Jestliže vám silný vítr znemožnil cestu do práce, měli byste ihned kontaktovat zaměstnavatele a informovat šéfa o vzniklé situaci. Na situaci "dopravní kalamity" totiž pamatuje úprava překážek v práci v zákoníku práce.

"Pokud se zaměstnanec nemůže do práce dostavit včas či vůbec z důvodu nepředvídaného přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků a nemohl zároveň na pracoviště dorazit jiným přiměřeným způsobem, tedy třeba autem, které občas také na cestu do práce používá, případně pěšky, na kole, poskytne se mu pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu," říká Ondřej Preuss, zakladatel webu Dostupnýadvokát.cz.

Nejde tedy o neomluvenou absenci, ale zaměstnanci na druhou stranu nenáleží odměna. Jde tak vlastně o neplacené volno.

"Zaměstnavatel si také může vyžádat 'omluvenku' od přepravní společnosti nebo zaměstnanci nabídnout, aby si neplánované volno napracoval. Nejčastěji se taková situace řeší domluvou. Zaměstnanec na ni nemusí přistoupit, na druhou stranu přijde o část výplaty," upozorňuje Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Quanta.

Někdy se podle něj může stát, že lidé sice do práce dorazí, ale kalamita jim znemožňuje její vykonávání. Zaměstnavatel je v takovém případě může přeřadit na jinou práci za stejných mzdových podmínek.

"Když však přírodní živel nebo jeho následky brání ve vykonávání jakékoliv činnosti, vzniká takzvaná překážka v práci a zaměstnanec zůstává doma a pobírá náhradu mzdy ve výši nejméně 60 procent," doplňuje personalista. 

Podle advokáta Ondřeje Preusse se zaměstnavatelé často snaží takovou situaci řešit nařízením dovolené.

"Zaměstnavatel však nemůže ze dne na den nařídit dovolenou. Obecně je sice nařízení dovolené v 'moci' zaměstnavatele, ale zaměstnance musí informovat nejméně 14 dní předem. V praxi však lidem doporučujeme jít spíše cestou dohody a dovolenou akceptovat, pokud je nabízena," dodává Preuss. 

Postižení o plat nepřijdou

Lidé, kteří se nedostali kvůli živlům do práce, sice nemají nárok na mzdu, ovšem s jednou výjimkou. Nárok na proplacení ve výši svého průměrného výdělku má těžce postižený zaměstnanec, kterému počasí znemožnilo dostat se do práce. Pracovní volno se mu poskytne nejvýš na jeden den.

"Zaměstnancům těžce zdravotně postiženým zaručuje předpis v takovém případě náhradu mzdy nebo platu," shrnula pro ČTK mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová. Podle ní ale u zákoníku práce platí zásada, že co zákon nezakazuje, je dovoleno. "Zaměstnavatel tedy může zaměstnanci poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy. To je věc jeho dobré vůle," dodala Kašparová.

Lidé, jimž orkán poškodil majetek, mohou požádat úřad práce o mimořádnou okamžitou pomoc. Tuto jednorázovou dávku hmotné nouze je možné získat pro překlenutí následků živelní pohromy, pokud to lidé nedokážou z vlastních prostředků. Maximálně je možné dostat patnáctinásobek životního minima samotného dospělého, tedy 51 150 korun.

"Postižení orkánem mohou také požádat v rámci mimořádné okamžité pomoci o příspěvek na úhradu nezbytného jednorázového výdaje. Jedná se například o zaplacení správního poplatku při ztrátě osobních dokladů, za vydání duplikátu rodného listu a tak podobně," upřesnila mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.

Podle ní mohou při odklízení škod pomoci nezaměstnaní. "Jsme schopni zajistit zejména městům, obcím a dalším zaměstnavatelům v rámci veřejně prospěšných prací vhodné zaměstnance a maximálně zkrátit řízení, která s touto agendou souvisejí," uvedl ředitel odboru zaměstnanosti generálního ředitelství úřadu práce Jan Karmazín.

Beránková upřesnila, že úřady práce poskytují na veřejně prospěšné práce příspěvek na pracovníkovu mzdu. Činí 15 000 korun měsíčně. U asistentů prevence kriminality je to 16 500 korun a u předáků prospěšných prací 16 000 korun, dodala mluvčí. Ke konci ledna zaměstnání díky veřejně prospěšným pracím mělo 3623 lidí.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy