Praha - Takzvaná "hasičská daň", kterou kdysi mimo jiné navrhoval i bývalý hejtman Středočeského kraje David Rath z ČSSD, má po několika neúspěšných pokusech velkou šanci na schválení.
Poslanci totiž přijali novelu zákona o pojišťovnictví, podle níž by pojišťovny měly odvádět nejméně tři procenta z přijatého povinného ručení na financování hasičů. Původně mělo jít o šest procent.
Původně opoziční myšlenku začali v loňském roce podporovat i někteří členové vládních stran. Největším kritikem zůstala ODS.
Podle premiéra Petra Nečase je návrh na financování hasičů zrovna z povinného ručení nekoncepční, nesystémový a představoval by nepředpokládaný zásah do hospodaření pojišťoven.
V praxi by kvůli návrhu zřejmě zdražilo povinné ručení, což připouštějí i samotné pojišťovny.
Zastánci zákona upozorňují, že část používané hasičské techniky je už nyní "na hraně technické i morální životnosti" a prodlužování či zhoršení této situace by mohlo ohrozit bezpečnost. Hasiče navíc v dalších letech zřejmě čekají další škrty v rozpočtu.
Skrytá daň z obratu
Nečas už dříve řekl, že tato "bohulibě se tvářící myšlenka" je vlastně skrytou daní z objemu pojistného. Jeho slova ve středu ve sněmovně zopakoval ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něho jde ve skutečnosti o "zákon o zavedení daně z obratu" pro pojišťovny.
Příslušnou půlmiliardu korun, kterou by měli hasiči od pojišťoven ročně dostat, by podle ministra bylo vhodnější najít v rámci rozpočtu.
Zastánci návrhu připomínají, že podobná úprava už přes deset let funguje na Slovensku. Odkazují také na Rakousko, Německo, Polsko či některé státy USA, kde jde nicméně o formu daně, například jako daň z požární ochrany.
Proč zrovna povinné ručení?
"Hasiči samozřejmě zasahují i u jiných událostí, proti kterým se lze pojistit, nicméně žádné z nich nemá tak širokou působnost jako povinné ručení. Nemovitost má pojištěnou ani ne polovina vlastníků, zatímco povinné ručení musí mít povinně každý majitel," uvedli zástupci opoziční ČSSD v jednom z předchozích návrhů.
V Česku má jít o část z vybraného povinného ručení, protože právě zásahy při dopravních nehodách tvoří podle zastánců návrhu „podstatnou část" činnosti hasičů. Ze statistik nicméně vyplývá, že na celkové práci hasičů se tyto zásahy podílí jen zhruba pětinou.
Zdražíte a zestátníme to
Radim Vysloužil (dříve Věci veřejné) ve sněmovně neúspěšně navrhoval, aby hasičům platili prostřednictvím pojišťoven přímo motoristé, a to od deseti do 550 korun ročně podle druhu vozidla.
Vysloužil také uvedl, že cena povinného ručení se za pět let snížila o 26 procent a že pojišťovny na povinném ručení mají za poslední dva roky jednoprocentní ztrátu.
Předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc oponoval, že pojišťovny ročně vyberou na povinném ručení 20 miliard korun a na nápravě škod vyplatí pouze polovinu. Uvedl, že Vysloužilův návrh je zřejmě psaný některou z pojišťoven nebo jejich asociací, neboť pojišťovny by v případě jeho přijetí neplatily nic.
Pokud by pojišťovny povinné ručení zdražily, Tejc by doporučoval toto pojištění zestátnit a cenu snížit.
Vznikne Fond zábrany škod
Norma počítá i s povinností úmyslných viníků havárií a dopravních nehod zaplatit náklady hasičům. Kromě toho zahrnuje znovuobnovení Fondu zábrany škod, který v minulosti existoval. Stanovoval ho například zákon o pojišťovnictví z roku 1981, ale po roce 1989 byla jeho činnost utlumována a v zákoně z roku 1999 se již nevyskytoval.
Právě do tohoto fondu by pojišťovny podle přepracovaného návrhu odváděly tři procenta z vybraného povinného ručení. Fond by pak Integrovanému záchrannému systému hradil náklady na nákup techniky. Příspěvek do fondu by měl podle ministerstva financí představovat zhruba 600 milionů korun. Ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora ale částku zpochybnil, protože jen loni klesl objem vybraného pojistného o jednu miliardu.
