Péče o dítě je také práce, uvedl soud. Ženy s kratším úvazkem získaly zajímavý nárok

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
2. 6. 2019 18:30
Mladá Francouzka měla kvůli péči o dítě snížený pracovní úvazek. Následně dostala od zaměstnavatele výpověď s tím, že jí vyplatí odstupné, ovšem vypočítané jen z nižšího úvazku. Žena se ale obrátila na evropský soud a ten rozhodl jasně: musí dostat víc. Může přelomové rozhodnutí evropského dvora ovlivnit i případné rozhodování českých soudů?
Foto: Thinkstock

Případem se zabýval Soudní dvůr Evropské unie. Formálně Francouzka napadla výši vyplaceného odstupného pro ženu pracující v rámci takzvané rodičovské dovolené ve formě kratšího pracovního úvazku. 

Francouzské zákony přiznávají zaměstnancům právo na odstupné za předpokladu, že u zaměstnavatele pracovali alespoň jeden rok, jejich pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a nenastalo u nich závažné pochybení.

Matce, která z důvodu péče o dítě pracovala na kratší pracovní úvazek, a tedy za sníženou odměnu, bylo po splnění všech podmínek vyplaceno odstupné. Ovšem v redukované výši s ohledem na výši úvazku. Postup byl z hlediska francouzského práva v pořádku - výpočet odstupného se provede na základě mzdy, kterou zaměstnanec pobíral před ukončením pracovního poměru.

Žena se však rozhodla bránit soudní cestou a požadovala doplatit rozdíl mezi částkou, kterou by dostala za plný pracovní úvazek. U francouzských soudů neuspěla a případ se dostal k evropskému soudu.

A ten konstatoval, že taková situace je v rozporu s několika ustanoveními EU a jedná se o nepřímou diskriminaci, neboť rodičovskou čerpají převážně ženy. Správně tedy podle soudu mělo být vyplaceno odstupné, které vychází z výdělku, který zaměstnanec dosahoval před tím, než byl jeho úvazek zkrácen z důvodu péče o dítě.

Jak je to v Česku?

I v Česku existuje možnost pro zaměstnance pečující o dítě mladší patnácti let požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. "Zaměstnavatel je povinen takové žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody," říká advokát Tomáš Procházka z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland Dvořák Hager, který o případu Aktuálně.cz informoval.

Odstupné podle českého práva podle něj náleží každému zaměstnanci podle různých kritérií. Zákoník práce stanovuje, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu organizačních změn na straně zaměstnavatele nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné nejméně ve výši jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku zaměstnance, a to v závislosti na délce trvání pracovního poměru.

Jestliže pracovní poměr trval méně než 1 rok, zaměstnanci náleží odstupné nejméně ve výši jednonásobku jeho průměrného výdělku. Pokud pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, má zaměstnanec nárok alespoň na dvojnásobek průměrného výdělku. Trval-li pracovní poměr déle, tedy alespoň 2 roky, přísluší zaměstnanci nejméně trojnásobek jeho průměrného výdělku.

"Jedná se přitom o nárok minimální, kdy vnitřní předpis zaměstnavatele, kolektivní smlouva, pracovní smlouva či jiná smlouva se zaměstnancem může zakotvit vyšší nárok nad rámec zákonného minima," říká Andrea Vašáková z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Maximálně až 12násobek mzdy.

Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu, které jsou zúčtovány v předchozím kalendářním čtvrtletí. V našem případě by tak odměna byla stejně jako ve Francii u kratšího úvazku snížena.

"Při aplikaci českého práva na výše uvedený případ francouzské matky bychom tedy u nás došli k obdobnému výsledku. Odstupné by bylo při kratším pracovním úvazku nižší," potvrzuje Tomáš Procházka.

Podle něj by tedy evropský soud u obdobného případu v Česku musel dojít k závěru, že česká právní úprava odstupného matek pracujících na kratší úvazek v důsledku péče o dítě neodpovídá právu Evropské unie.

Ministerstvo práce a sociálních věcí k tomu na dotaz Aktuálně.cz uvedlo, že se nelze zcela odpovědně vyjadřovat k soudnímu rozhodnutí na právní úpravu v České republice, neboť nezná přesné odůvodnění předmětného judikátu. Ovšem slova advokáta Procházky potvrdilo. 

"Lze konstatovat, že uvedená zaměstnankyně by podle tuzemských právních předpisů obdržela odstupné pouze ve výši odpovídající jejímu zkrácenému úvazku, tedy sjednané kratší pracovní době podle § 80 platného zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o kogentní úpravu, od které se nelze odchýlit, obdobný spor by zřejmě nemohl být rozhodnut jinak," uvedla Vašáková ze tiskového oddělení ministerstva.

Češka by náhradu žádala po státu

Žena v České republice by se sice podle advokáta Procházky nedomohla vyššího odstupného, pokud by jej zaměstnavatel neposkytl dobrovolně. Ale mohla by se domáhat přímého účinku příslušného práva EU vůči státu a po něm také žádat náhradu škody.

"Evropský soudní dvůr se odvážně postavil k otázce, jestli si maminka s kratším úvazkem zaslouží menší odstupné než zaměstnanec na plný úvazek. Český zákoník práce odstupné maminkám nekompromisně snižuje poměrně s úvazkem. Férové odstupné zatím není prioritou odborů a ani ministerstvo práce se k němu v připravované novele zákoníku práce nedokázalo postavit," dodává Tomáš Procházka.  

Rozhodnutí znamená podle něj hozenou rukavici našemu státu, který buď přizná maminkám férové odstupné, nebo jim rozdíl do plného odstupného doplatí sám, protože jim nedokázal zajistit minimální ochranu požadovanou Evropskou unií.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy