Šéfuje 50 mužům. Je fascinující, že mi naslouchají, říká manažerka v IT byznysu

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 3. 5. 2019 10:27
Blanka Nováková vede technické oddělení firmy Anect, věnující se kybernetické bezpečnosti. Pod sebou má padesát zaměstnanců, většinou mužů. Ostatně tak je to v IT firmě dosud běžné, ženy se totiž do této oblasti příliš nehrnou. Podle analýzy projektu Evropa v datech se podíl vysokoškolských studentek informačních technologií v evropských státech pohybuje v průměru okolo 20 %. V Česku jen 15 %. Blanka ale nevystudovala IT, původně je učitelkou češtiny. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vypráví, jak si pozici v nelehkém oboru musela jako žena vybojovat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Jak se učitelka češtiny dostane do IT firmy na pozici ředitelky velké sekce?

Úplně náhodou. Začnu postupně. Po škole jsem nastoupila na střední zemědělskou školu, učila jsem tam češtinu a krátce i psychologii práce a musím říci, že přesvědčit děti, aby začaly něco dělat, učit se, bylo těžké. Po třech letech jsem zjistila, že povolání učitel nebude moje cesta. Dala jsem výpověď a odjela do Anglie jako au-pair zdokonalit si angličtinu. A když jsem se po roce a půl vrátila, rozeslala jsem do všech možných firem svůj životopis.

Jaké místo jste hledala?

Žádné konkrétní. Tak jsem poslala i životopis do Anectu, kde bylo volné místo "partnership coordinator". Sice jsem z toho názvu vůbec nepochopila, co to je za práci, ale říkala jsem si, že to bude něco administrativního, a to se naučím. A byla to první firma, která mi odpověděla. To bylo v roce 2011.

Nastoupila jste však na jinou pozici.

Nakonec jsem se stala "sales support administrátorkou". Kolega mi tehdy řekl, že na tu první pozici mi chybí praxe. Byla jsem spokojená, pracovala jsem na nabídkách v češtině a angličtině. Překvapilo mě tehdy mile, že IT firmě tolik záleží na jazyku a dbá na to, aby veškeré dokumenty, které půjdou jak do firmy, tak k zákazníkům, byly bez chyb.

Po čase jste povýšila.

Po roce a půl jsem se posunula na pozici "bid managera", který řídí přípravu nabídky zákazníkovi. Z této pozice jsem odešla na mateřskou dovolenou. Když byl synovi zhruba rok, začala jsem pro firmu pracovat pár hodin týdně, abych z práce úplně nevypadla. Na plný úvazek jsem se vrátila po dalším roce. Uvolnilo se místo konzultanta v technické sekci, interně té pozici říkáme "nabídkář". Spolupracovala jsem na nabídkách technické podpory, tedy služeb, které poskytujeme.

A dál?

Tuhle práci vlastně dělám dodnes, i když se agenda postupně rozšiřovala. Od ledna jsem dočasně pověřená vedením sekce "operations". Předešlý ředitel byl v lednu odvolán z funkce a kolegové mě nominovali jako jeho nástupce. Podpořil mě i topmanagement. A já jsem se dostala i do nejužšího vedení společnosti, které rozhoduje o strategii firmy.

Blanka Nováková

Blanka Nováková, Anect
  • Narodila se v roce 1982 v Žatci, kde nadále žije.
  • Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, obor Bohemistika.
  • Pracovala 3 roky jako učitelka na Střední zemědělské škole v Žatci.
  • V roce 2011 nastoupila do české IT společnosti Anect, která se věnuje především kybernetické bezpečnosti. 
  • Od ledna je pověřena vedením technické sekce zvané operations.
  • Je svobodná, má syna. 

Co to obnáší, být šéfkou takového oddělení? O co se staráte?

Je to největší sekce u nás, mám pod sebou přes padesát zaměstnanců rozdělených do třech oddělení. Do mé agendy spadá například řízení procesů technické podpory, výběr nových lidí, řízení nákladů, bonusový systém, motivace. Také odpovídáme za vnitřní informační systém, zajišťujeme i služby pro zákazníky, servis, děláme údržbu hardwaru i softwaru, monitorujeme jejich systémy, poskytujeme odborné konzultace, helpdeskový systém. A ještě máme na starosti sklad náhradních dílů. Je toho opravdu hodně.

Musela jste si nějak doplnit vzdělání, když pracujete v úplně jiném oboru?

Tento obor se tak dynamicky vyvíjí, takže vzdělávat se musíme všichni stále. Ale jestli se ptáte na to, zda jsem vystudovala druhou vysokou školu se zaměřením na informační technologie, tak ne. Nemám na to čas, a navíc to pro moji práci není potřeba. To, co se chce člověk naučit, se naučí z krátkodobých kurzů nebo tím, že poslouchá své kolegy.

Není mou ambicí vyrovnat se technologickým specialistům, které tu máme. Já si udržuji všeobecný přehled po povrchu o všech technologiích, které jsou v našem portfoliu, a o tom, k čemu jsou, a k čemu je potřebují naši zákazníci a jakým způsobem na ně můžeme navázat naše služby.

Jaké to je, šéfovat desítkám mužů?

Jsem zvyklá v mužském kolektivu fungovat a jednat s nimi, vyhovuje mi to. Nebyla jsem nikdy typ ženy, který by si liboval v ženském kolektivu, v drbech. Mám ráda přímé a konkrétní jednání, což mi kluci bohatě poskytují. Nesetkala jsem se zatím s ničím negativním. A to, že se mě snaží přesvědčit o svém názoru a skáčou mi do řeči, to dělá člověk zapáleně v diskusi bez ohledu na to, zda je muž, nebo žena. Nechtěla bych, aby se mnou jednali v rukavičkách.

V rukavičkách s vámi tedy nejednají, ale co naopak? Setkala jste se s nějakými poznámkami na to, že jste žena?

S ponižováním jsem se nesetkala, ale občas mě napadne, když sedím v zasedačce, já a deset mužů, že je fascinující, že jim mám co říct. A že mi naslouchají, protože jim to třeba přináší obohacení, nebo říkám něco, co oni sami nevědí.

Je ale pravda, že ze začátku, když jsem začala chodit k zákazníkům, tak mi přišlo, že si svoje místo musím vybojovat. Tam právě docházelo k tomu, že mě klienti podceňovali a víc se obraceli na mé mužské kolegy, kteří tam byli. Do společnosti IT matadorů, štik v rybníku, jsem se dostala celkem rychle a s netechnickou minulostí jsem mohla působit možná nezkušeně, nevím. Ale nakonec se mi vždycky podařilo své místo nějak vybojovat.

Jak zvládáte náročnou práci s péčí o rodinu? Navíc dojíždíte z daleka…

Ano, bydlím daleko od Prahy, 100 kilometrů. Vytvořila jsem si s nadřízenými vztah, kdy si vzájemně vycházíme vstříc, a ten vztah je založený na flexibilitě. Já využívám pružné pracovní doby a na oplátku nabízím svoji flexibilitu, funguji na mobilní kanceláři a svou práci si udělám bez ohledu na to, kolik času mě to stojí. Pracuji jednou až dvakrát týdně z domova. Ve volném čase se snažím odseknout všechny zbytečnosti - nepotřebuji mít každý měsíc umytá okna, všechno doma na 100 %. Snažím se volný čas strávit s rodinou. Je to náročné, ale jde to. Tedy pokud vás ta práce baví a jste ochotni si život takhle nastavit.

Bylo to těžké rozhodování?

Už před lety jsem si postavila priority vedle sebe. Uvědomila jsem si, co je pro mě nejdůležitější a co naopak můžu obětovat. Nakonec jsem se rozhodla, že obětuji čas na cestě. Své rodné město jsem nechtěla opustit, ale zároveň taková práce, kterou mám tady, a s takovými podmínkami, ta by se v mém regionu nedala najít. Takže ráno jedu do Prahy, večer zpátky. Když není provoz, zabere mi cesta 70 minut, což není tak hrozné. Využívám času v autě, abych si obtelefonovala různé věci, přes mobil se můžu také připojit ke skypovým schůzkám, takže i za volantem ledacos vyřídím.

Vám se cesta do IT povedla. Proč není více žen v oboru?

Asi se toho dívky a ženy trochu bojí, protože k technickým oborům nejsou vedeny. Ale stačí si uvědomit, že dnes už všichni vlastně pracujeme s IT. Je málokterý obor, který by ke své činnosti nepotřeboval techniku nebo informační technologie. Společnost Dell dokonce uvádí, že 80 procent pozic, o které se budou v budoucnu ucházet dnešní prvňáčci, nyní neexistuje a budou vycházet z nových technologií.

Takže vůbec netušíme, co budou děti dělat a s jakou technikou. Jediné, co můžeme, je pomoci jim získat klíčové kompetence, aby toho byly do budoucna schopné. Je to více o výchově než o učení. A jsem přesvědčená, že se ženy v IT budou objevovat čím dál častěji. 

Není také problém ve firmách, které na ženy dostatečně necílí?

Občas se firmy nejenom v IT bojí toho, že mladá žena půjde brzy na mateřskou a po ní bude často doma s nemocným dítětem. Nebude k dispozici, nebude pracovat na 100 %, tak jako její mužský protějšek. Myslím, že je to právě naopak. Pokud jim dají příležitost, nabídnou kratší úvazky nebo částečnou práci z domova, pružnou pracovní dobu, bude to sice pro firmy administrativně náročnější, ale získají mnohem víc, a to loajální zaměstnance, kteří si váží toho, že jim někdo dal důvěru a příležitost. A také skvělé organizátorky. Přece všichni víme, že maminky vynikají v time managementu a organizaci práce.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Allertová skončila v Taškentu v prvním kole

Tenistka Denisa Allertová se rozloučila s turnajem WTA v Taškentu v prvním kole. Nestačila na vítězku tamního podniku z roku 2008 Rumunku Soranu Cirsteaovou a osmé nasazené soupeřce podlehla 1:6, 4:6.

Šestadvacetiletá Allertová, 254. hráčka žebříčku, v prvním setu za stavu 0:5 odvrátila "kanára". Druhou sadu začala brejkem na 2:0, poté však podání neudržela a v devátém gamu znovu. Po návratu do elitních turnajů z okruhu ITF prohrála potřetí v řadě první zápas.

V Taškentu dnes nastoupí ještě úspěšná kvalifikantka Tereza Martincová, v úterý pak Kristýna Plíšková, nasazená jako pětka.

Další zprávy