Na podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob zbývají poslední hodiny Standardní lhůta končí v pondělí 3. dubna. Přiznání stačí v tento den odeslat, nebo do stejného termínu oznámit finančnímu úřadu, že využijete daňového poradce (pak se lhůta prodlužuje do začátku července).
V praxi lze bez problémů podat daňové přiznání ještě o pět pracovních dnů později - v tento den už ale musí být na finančním úřadě, nestačí jej pouze odeslat poštou. Pokuta hrozí až při zpoždění delším než pět pracovních dnů. A jen tomu, kdo nepodá přiznání ani dodatečně, tedy typicky po výzvě z finančního úřadu.
Také lhůta pro zaplacení daně končí 3. dubna (respektive na začátku července při využití poradce). V praxi stačí, když peníze dojdou na účet státu do čtyř pracovních dnů po tomto termínu. Úroky z prodlení se totiž začnou počítat až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. A stále platí, že do limitu 200 korun se nevybírají.
K žádným opravdu zásadním změnám oproti předchozímu roku nedošlo. Využít však lze třeba vyšší daňovou slevu na děti, vyšší limit pro uplatnění školkovného, zjednodušený formulář a novou slevu pro podnikatele v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb.
Vyšší sleva na děti
Daňová sleva na dítě pro rok 2016 opět stoupla. Pro první dítě v rodině sice zůstala na 13 404 korunách ročně, ale u druhého dítěte se zvýšila o 100 korun měsíčně na 17 004 korun ročně, u třetího a každého dalšího dítěte pak o 300 korun měsíčně na 20 604 korun ročně.
Zvyšování daňové slevy na vyživované dítě:
| za rok 2014 | za rok 2015 | za rok 2016 | za rok 2017 | |
| Sleva na první dítě | 13 404 Kč | 13 404 Kč | 13 404 Kč | 13 404 Kč |
| Sleva na druhé dítě | 13 404 Kč | 15 804 Kč | 17 004 Kč | 19 404 Kč |
| Sleva na třetí a každé další dítě | 13 404 Kč | 17 004 Kč | 20 604 Kč | 24 204 Kč |
Rodina se dvěma dětmi si tak oproti předchozímu roku polepší až o 1200 korun, se třemi dětmi až o 4800 korun. Těšit se mohou i zaměstnanci, protože kvůli opožděnému schválení této změny jim v lednu až dubnu byla z výplaty odečtena nižší sleva. Dorovnat by jim to nyní měl zaměstnavatel v ročním zúčtování.
Daňový bonus
Bonus se vyplácí lidem, kteří uplatňují slevu na dítě a dostanou se poté do "záporné daňové povinnosti". Místo aby pak státu platili daň z příjmů, mohou od něj naopak získat peníze navíc.
Maximální výše bonusu - 60 300 korun - se nemění. Bonus mohou využít jen lidé, kteří měli v kalendářním roce příjem minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy - pro příjmy za rok 2016 se tato hranice zvyšuje na 59 400 korun (z dřívějších 55 200 korun).
Poslanci sice letos v lednu schválili omezení příjmů, které se do tohoto limitu počítají - daní za rok 2016 se to ale ještě nedotkne. I nadále tedy lze zahrnout jak výdělky ze zaměstnání nebo podnikání, tak i příjmy z nájmu nebo kapitálového majetku.
Sleva za školku
Také za rok 2016 si mohou rodiče snížit daň o takzvané školkovné. Maximální výše této slevy na jedno dítě je ohraničena částkou měsíční minimální mzdy. Pro daně za rok 2016 se tedy roční limit zvyšuje na 9900 korun.
Tato "sleva za umístění dítěte" umožňuje jednomu z rodičů odečíst si z daní výdaje, které v příslušném kalendářním roce prokazatelně vynaložil za umístění v mateřské škole nebo jiném zařízení péče o děti předškolního věku. Výši těchto výdajů potvrdí provozovatel. Nelze si ale odečítat související výdaje jako třeba stravné nebo náklady na dopravu.
Jde skutečně o slevu na dani, tedy částku odečítanou přímo z daní, nikoliv jen ze základu daně.
Počínaje daněmi za rok 2016 však dochází k omezení pro ostatní předškolní zařízení, připomíná Jana Janoušková, daňová poradkyně společnosti KODAP. Slevu lze uplatnit jen za předpokladu, že jde o "mateřskou školu podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí, nebo zařízení služby péče o dítě v dětské skupině; případně zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo mateřskou školou podle školského zákona".
Pracující důchodci
Lidé, kteří mají k důchodu příjmy nad 840 tisíc ročně, se už nemusejí obávat, že budou muset kromě těchto příjmů zdaňovat také samotný důchod.
"Ústavní soud totiž v průběhu roku 2016 rozhodl o zrušení příslušného ustanovení zákona s tím, že se toto ustanovení se nepoužije pro celé zdaňovací období 2016," připomíná Žaloudková z BDO Tax.
V praxi si takto vysokou částku - téměř trojnásobek průměrné mzdy - vydělá jen zhruba dva tisíce penzistů; často jde o podnikatele, takzvaná svobodná povolání nebo důchodce s příjmy z pronájmu.
Naprostá většina důchodů je od daně osvobozena - nezávisle na ostatních příjmech se daní pouze část penze přesahující případně 36násobek minimální mzdy ročně, za rok 2016 tedy jde o důchody nad 29 700 korun měsíčně.
Elektronická evidence tržeb
Podnikajtelé si mohou nově odečíst z daní až pět tisíc korun na výdaje spojené s pořízením a provozem elektronické evidence tržeb (EET).
Konkrétní výdaje není nutné prokazovat (například dokladem o zakoupení pokladny) - stačí, že podnikatel ve zdaňovacím období poprvé zaevidoval tržbu spadající do EET.
Tato sleva je ale omezena kladným rozdílem mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka.
Hlaste i osvobozené příjmy
Letos podruhé platí novinka, podle níž musí lidé oznamovat finančnímu úřadu i příjmy, které jsou osvobozeny od daně, pokud přesáhnou pět milionů korun. Typicky tedy velké dědictví a dary, prodej uměleckých sbírek nebo třeba cenných papírů (po třech letech).
Drobných příjmů a běžných rodinných transakcí se tato oznamovací povinnost netýká, stejně jako třeba změn zapisovaných do katastru nemovitostí, do něhož má finanční úřad přístup. Povinnost je nutné splnit do konce lhůty pro podání daňového přiznání, tedy standardně do začátku dubna následujícího roku.
Za nesplnění povinnosti hrozí pokuta až do výše patnácti procent z částky neoznámeného příjmu - tedy vlastně náhrada daně. Tak vysoká by byla ovšem jen tehdy, pokud člověk nesplní povinnost ani v náhradní lhůtě po vyzvání finančního úřadu. Pokud tak učiní hned po výzvě úřadu, může pokuta dosáhnout deseti procent. A pokud tak učiní sice po termínu, ale ještě před vyzváním z úřadu, klesá možná sankce na 0,1 procenta z částky neoznámeného příjmu.
"Oznámení se provádí na samostatném tiskopise, který nemá vazbu na daňové přiznání. Tudíž i osoba, které nevznikly důvody pro podání daňového přiznání, je povinna oznámit osvobozené příjmy přesahující pět milionů korun," upřesňuje Žaloudková.
Slevy pro OSVČ
Pro podnikatele využívající takzvané výdajové paušály se v aktuálním daňovém přiznání nic nemění. Poslanci sice schválili, že si budou moci opět odečítat z daní také slevy na děti a na manželku či manžela, změna se ale týká až příjmů za rok 2017 nebo 2018 (kdy současně dojde ke snížení limitu pro využití výdajových paušálů na polovinu).
Samotná výše výdajových paušálů se pro příjmy za rok 2016 ani 2017 nemění (80, 60, 40 nebo 30 procent pro jednotlivé skupiny).
Daňové přiznání na dvě strany
Dvoustránkový zjednodušený formulář pro daňové přiznání za rok 2016 mohou využít jen zaměstnanci, pokud si sami podávají přiznání a nemají jiný příjem. Kdo si bokem přivydělává jako podnikatel, má příjmy z pronájmu nebo třeba z vlastní malé elektrárny na střeše domu, ten musí vyplňovat staré formuláře včetně všech příloh, tedy více než čtyři strany.
Na dvou stranách nového formuláře se vedle identifikace vyplňují hlavně příjmy a čerpané daňové slevy či zvýhodnění. Na přední straně je i místo pro žádost o vrácení případného přeplatku. Rozsah informací se tak v praxi nemění, jen zbude méně nevyplněných míst. Lidé si mohou vybrat, zda využijí původní tiskopis, na který jsou zvyklí, nebo nový zjednodušený.
Nic se nemění ani na dosavadní povinnosti vyplňovat také samostatné přehledy ohledně sociálního a zdravotního pojištění.
Kdo musí podávat přiznání?
Stejně jako v předchozích letech obecně platí, že daňové přiznání musí podávat každý, jehož roční příjmy překročily 15 tisíc korun (pokud nejsou osvobozené od daně nebo z nich není vybírána takzvaná srážková daň, například u dohod o provedení práce). U lidí, kteří mají příjmy pouze za zaměstnání, nebo jejich přivýdělek k zaměstnání nepřesáhl šest tisíc korun za rok, ale může tuto povinnost splnit zaměstnavatel ve formě ročního zúčtování daně - pokud jej o to pracovník požádal do 15. února.
"Jestliže však příjmy ze zaměstnání přesáhly v roce 2016 částku rozhodnou pro solidární zvýšení daně, což je nyní 1 296 288 korun, musí i tento člověk podat daňové přiznání," dodává Jitka Žaloudková z poradenské společnosti BDO Tax.
Už dříve se zvýšil limit pro daňové osvobození nepodnikatelských příjmů z příležitostné činnosti z dřívějších dvaceti na třicet tisíc korun ročně - typicky jde o prodej přebytků z vlastní zahrady nebo malých polí, přivýdělek z chovatelství, příležitostného pronájmu movitých věcí a podobně.
