Z čerstvé statistiky vyplývá, že loni bylo v celé EU takových zaměstnanců 17,4 procenta, přitom v Česku 7,7 procenta. Větší klid od svých šéfů v době svého volna mají už jen Litevci (4 %) a Rumuni (5 %).
Například u sousedních Slováků je svými šéfy v době volna kontaktováno 9,8 procenta zaměstnanců, u Němců je to pak 17,2 procenta.
Naopak zaměstnavatelé ve Finsku, ve Švédsku a v Nizozemsku jsou poměrně neodbytní - podíl vícekrát vyrušených zaměstnanců v těchto zemích loni dosáhl 35,3 procenta, 32,3 procenta a 29,8 procenta.
"Samozřejmě, podobné statistiky je třeba brát s rezervou. Mohou být zatíženy určitou subjektivitou, či dokonce autocenzurou, plynoucích z kulturně-historicky daných norem a vzorců chování. To, co zaměstnanec ve Skandinávii už považuje za vyrušení, třeba zaměstnanec v zemích typu ČR, Rumunska nebo Litvy ve statistice ani nevykáže," podotýká ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Z dat evropských statistiků zároveň vyplývá, že častěji jsou takto "vyrušováni" muži, a to z 20 procent. U žen je to 14 procent.
Nejvíce jsou ve svém volnu kontaktováni manažeři, techničtí pracovníci, příslušníci ozbrojených složek nebo prodejci.
Z hlediska odvětví k tomu pak nejčastěji dochází na trhu nemovitostí, v zábavním a uměleckém průmyslu, vědě a technice a ve finančním sektoru.
Eurostat také vyčíslil podíl zaměstnanců, kteří nejen, že byli v uplynulých dvou měsících svým nadřízeným kontaktováni, ale ještě navíc dostali v rámci tohoto kontaktování pracovní úkol, na jehož splnění museli začít pracovat ještě před začátkem dalšího pracovního dne.
I v tomto případě dopadli Češi lépe než průměr EU. V Česku bylo loni takových zaměstnanců jen 5,2 procenta, v EU jako celku šlo o 10,5 procenta. Lépe než čeští zaměstnavatelé si v této statistice stojí opět Litevci a Rumuni a nejneodbytnější jsou podle statistik šéfové finští (22,3 %), švédští a britští (15,9 %).
