Co se děje na trhu s energiemi. Přehled ukazuje, jak se běžným domácnostem zvýší účty

Ekonomika Ekonomika
6. 10. 2021 6:44
Rekordní zdražování na burze, strašení extrémně drahými energiemi i "vypečenými" produkty některých dodavatelů. Varování před výrazným růstem cen elektřiny a plynu se na české domácnosti valí ze všech stran. Orientovat se přitom v často protichůdných informacích není lehké. Redakce on-line deníku Aktuálně.cz připravila stručný přehled, který vysvětluje, jak se situace na trhu energií skutečně má.
Foto: Thinkstock

Slyšeli jsme to letos již mnohokrát - velkoobchodní ceny elektřiny na pražské energetické burze trhly rekordy a v růstu je zatím nic nezastavilo.

Konkrétně cena dodávek na příští rok zakončila poslední zářijový den na hodnotě 132,93 eura, tedy asi 3365 korun za megawatthodinu (MWh). Během dne se ceny pohybovaly dokonce nad hranicí 135 eur/MWh, což znamená nárůst o více než 150 procent od začátku roku. Ještě výrazněji roste velkoobchodní cena plynu.

  • Co se vlastně na trhu s energiemi přihodilo? Pandemie koronaviru a s ní spojené opatření a zákazy loni u podniků výrazně snížily spotřebu elektřiny. Na to reagovala i výroba, která byla v Česku loni nejnižší za 18 let. Pětiletého minima pak dosáhla celková spotřeba elektřiny, spočítal Energetický regulační úřad (ERÚ). Domácnosti sice kvůli lockdownu spotřebovaly více, to ale ve výsledku dorovnat propad spotřeby nestačilo.

"Pandemie statistiky ovlivnila skutečně výrazně. Na jedné straně vidíme klesající poptávku podniků, na druhé rostoucí spotřebu domácností. Domácnosti si dokonce připsaly rekordní výši spotřeby za více než dvě dekády, vyšší hodnoty naposledy dosáhly v roce 1996. Nicméně na celkové spotřebě se domácnosti podílejí pouze jednou pětinou, obecný trend proto nemohly zvrátit," vysvětlil již dříve předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Úřad uvedl, že kromě domácností se loni propadly prakticky veškeré typy odběrů. "Podnikatelé na hladině nízkého napětí spotřebovali elektřiny meziročně o 2,9 procenta méně a nejméně za posledních šest let, na hladině vysokého napětí o 7,6 procenta méně a nejméně za posledních 11 let a na hladině velmi vysokého napětí o 6,6 procenta méně a nejméně za posledních pět let," upřesnil data mluvčí ERÚ Michal Kebort.

  • Zjistěte v našem přehledu, jak se situace změnila letos a co to znamená pro české domácnosti.
 

Právě se děje

Další zprávy