Paříž - Vědci odhalili nové klony kmene bakterie Salmonella, který je rezistentní vůči několika druhům antibiotik, včetně nejčastěji používaného ciprofloxacinu.

Tento kmen, označovaný jako Salmonella enterica sérotypu Kentucky, se pravděpodobně vyvinul v Egyptě během konce minulého a začátku století nového. Vypadá to, že hlavním zdrojem nákazy je drůbež.

Salmonelóza v Evropě

Nákazu mají obvykle na svědomí zvířata a produkty z nich vyrobené, zejména jsou-li nedokonale tepelně zpracované.

Podle Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí bylo v období mezi roky 1999 a 2008 v zemích evropské sedmadvacítky zaregistrováno více jak 1,6 milionu případů nakažených bakterií Salmonella.

Ačkoliv jsou projevy nemoci obvykle spojeny s mírnými trávícími potížemi, zahrnujícími průjmy, horečku nebo křeče v podbřišku, v některých případech - zejména u lidí s poruchami funkce imunitního systému nebo u starších lidí - může docházet k závažnějším komplikacím, nebo dokonce až smrti.

Ve většině případů však nemoc sama odezní asi do týdne. Důležité je přitom dostatečně doplňovat tekutiny, zejména kvůli průjmům a hrozící dehydrataci.

V případě vážnějších komplikací se pak obvykle používají antibiotika, patřící do skupiny takzvaných fluorochinolonů. Jedním z nich je právě už zmiňovaný ciprofloxacin.

Kde se vzala, tu se vzala

Studie týmu, vedeného Francois-Xavierem Weillem z Pasteurova institutu v Paříži, odhaluje nový klon kmenu S. enterica sérotypu Kentucky, kterým se během let 2000 až 2008 nakazilo téměř 500 lidí z Francie, Anglie, Walesu a Dánska.

Většina nakažených si nemoc přivezla z cest do Afriky či Asie, dva lidé se však zřejmě nakazili přímo v Evropě, konkrétně ve Španělsku.

Onemocnět mohli z potravin dovezených ze zemí původu infekce. Člověk se totiž může nakazit nejen z masa, ale i ze syrové zeleniny či koření.

Za vším hledej antibiotika

Drůbež, jeden z možných zdrojů nákazy, se v některých zemích běžně krmí fluorochinolonovými antibiotiky, ať už zmiňovaným ciprofloxacinem, enrofloxacinem nebo ofloxacinem. Právě přítomnost antibiotik v krmivech je onou "časovanou bombou", která hrozí vybuchnout, a vypustit tak do světa další, odolné a potencionálně nebezpečné kmeny bakterií.

Mezi dalšími zdroji nákazy, kromě drůbeže a zeleniny, mohou být i vodní korýši, kontaminovaní vodou znečištěnou lidmi nebo drůbeží, popřípadě intenzivní akvakultury, zahrnující používání mnoha antimikrobiálních látek.

Výsledky studie, publikované v časopise Journal of Infectious Diseases, tak jsou závažným varováním pro úřady, aby přijaly opatření, která povedou k omezení šíření těchto rezistentních kmenů bakterií a zvýšenému monitoringu jejich vzniku a výskytu.