Země G7 dohodly 15% zdanění FB či Googlu. Evropa hraje o 1,3 bilionu z daňových rájů

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 6. 2021 15:14
Členové skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 se v sobotu dohodli na zavedení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění.
Ministři financí zemí G7 a lídři důležitých ekonomických institucí.
Ministři financí zemí G7 a lídři důležitých ekonomických institucí. | Foto: Reuters

Britský ministr financí Rishi Sunak a německý ministr financí Olaf Scholz uvedli, že se jedná o historický krok. "Je to dobrá zpráva pro daňovou spravedlnost a solidaritu a špatná zpráva pro daňové ráje po celém světě," prohlásil Scholz. "Dalším krokem bude prodiskutovat dohodu skupiny G7 s větším množstvím partnerů v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a ve skupině největších světových ekonomik G20," dodal.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire daň ze zisku globálních firem ve výši nejméně 15 procent nazval "výchozím bodem" a slíbil, že bude bojovat za její další zvýšení. "Je to výchozí bod a v dalších měsících se budeme snažit zajistit, aby tato daň byla co nejvyšší," napsal Le Maire na Twitteru.

Na tom, jak zlepšit výběr daní od nadnárodních korporací a velkých technologických firem typu Facebook či Google, se bohaté země snažily bez úspěchu dohodnout řadu let. Nynější dohoda byla uzavřena v Londýně na setkání ministrů financí skupiny G7, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Japonsko, Británii, Německo, Itálii a Francii.

Otázka zdanění nadnárodních společností patří k důležitým tématům současné světové ekonomiky, firmy - známé je to zejména v případě těch velkých internetových nebo obecně z odvětví informačních technologií - často daní své zisky v zemích, kde je nízká, či dokonce nulová korporátní daň ze zisku. V Evropě tak mají nadnárodních korporace a velké technologické podniky centrály například v Irsku, Lucembursku nebo Nizozemsku.

Inkasují obří zisky, daní jen minimum

V uplynulých letech se hovořilo o zavedení digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Alphabet (mateřská společnost Googlu), byla třeba tématem summitu EU v Tallinu v září 2017.

Unijní exekutiva chtěla návrh nových pravidel o spravedlivém a efektivním zdanění digitálních firem předložit do roku 2018. Hlavním argumentem zastánců digitální daně od začátku je, že velké internetové společnosti inkasují v daných státech obrovské zisky, ale na daních odvedou ročně jen velmi málo.

Evropská komise (EK) nakonec představila návrh na změny ve zdanění digitálních firem už v březnu 2018, zahrnoval tříprocentní daň z příjmů z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem 750 milionů eur (asi 20 miliard korun) a příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (1,25 miliardy korun). Ministrům financí členských zemí EU se ale poté několikrát nepodařilo najít shodu o možné podobě budoucí digitální daně, proti se postavily například Irsko, Švédsko nebo Dánsko.

Jde o velké peníze

Studie organizace EU Tax Observatory zveřejněná tento týden uvádí, že by Evropská unie mohla od nadnárodních společností získat ročně na daních kolem 50 miliard eur (1,3 bilionu korun) navíc, pokud se OECD shodne na sazbě ve výši 15 procent. Studie upozorňuje, že k účinnosti minimální daně není ani nezbytné její přijetí všemi zeměmi. "Pokud bude výraznou minimální daň uplatňovat řada mateřských zemí (nadnárodních podniků), daňové ráje už nebudou moci lákat nabídkou nízkých sazeb," uvádí studie.

Unie poté oznámila, že se chce podílet na celosvětovém řešení v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Některé země se již rozhodly postupovat samostatně. Například Francie v červenci 2019 schválila tříprocentní digitální daň, což vyvolalo nevoli v USA. Loni v lednu se však Paříž s Washingtonem dohodla na příměří - odložila výběr daně a USA slíbily, že nezavedou plánovaná odvetná cla.

Podle USA je zdanění nekalou obchodní praktikou

Spojené státy přitom považují výběr digitální daně - kterou přijali například i v Británii, Itálii, Rakousku nebo Turecku, jednalo se však většinou o sazbu několika málo procent - za příklad nekalých obchodních praktik, protože převážně zasáhne americké společnosti.

Americkou reakcí pak mají být odvetná cla. Terčem amerického vyšetřování bylo původně rovněž Česko. Letos v březnu však Washington oznámil, že vyšetřování ČR ukončil, protože země zatím k zavedení digitální daně nepřikročila.

Česká sněmovna nicméně v polovině května propustila do závěrečného čtení vládní návrh na zavedení digitální daně. Daň ve výši pěti procent se má vztahovat na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v ČR roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. České ministerstvo financí dříve uvedlo, že pokud se podaří najít řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je ČR připravena daň na národní úrovni zrušit.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Ondra a Adamovská jsou mistry republiky v boulderingu

Olympionik Adam Ondra a Eliška Adamovská vyhráli mistrovství republiky v boulderingu. Oba favorizovaní sportovní lezci ve finále šampionátu ve Slaném pokořili jako jediní všechny čtyři cesty.

Za bývalým mistrem světa v boulderingu i v lezení na obtížnost Ondrou, který v Tokiu nenaplnil medailové ambice a v olympijském finále skončil šestý, skončil hlavní soupeř Martin Stráník. Ten měl "topy" tři. Bronz získal Štěpán Volf.

Adamovská, jež v červenci vyhrála v Brianconu závod Světového poháru v obtížnosti, dnes ve Slaném zvítězila před Michaelou Smetanovou a Markétou Janošovou.

Další zprávy