Ty podle ministryně Schillerové zdraží rodinám o tisíce korun měsíčně. Hospodářskou politiku ale podle Rusnoka netvoří jen měnová politika ČNB. Z 50 až 60 procent hospodářskou politiku tvoří ministr financí, uvedl guvernér. Schillerová však na svém vyjádření trvá.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Jde o nejvýraznější růst sazeb od roku 1997. Důvodem je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky.
"Já úplně nerozumím tomu obsahu. Za prvé, měnová politika není výlučnou politikou hospodářské politiky. Vedle toho jsou i možná důležitější politiky, jako je fiskální a strukturální. Takže tady buď mluví paní ministryně o sobě a o nás všech. Nevím, jestli fiskální (pozn. rozpočtová) politika převedla také výhybku k rozvojovému světu. Podle mne data o tom nesvědčí…Garantuji vám, že budou sazby zvyšovat i další země, které nejsou rozvojové…Ta slova jsou naprosto nekompetentní. Používají se pojmy, které nesedí. Hospodářskou politiku z 50 možná až 60 procent tvoří i ona," uvedl guvernér. Zároveň dodal, že se necítí pod politickým tlakem.
Dnešní rozhodnutí ČNB přehodilo výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země. Zatímco centrální banky ve vyspělém světě podporují růst a životní úroveň, ta naše zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně.
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) September 30, 2021
"Můj negativní postoj k restriktivní měnové politice v době křehkého hospodářského oživení samozřejmě platí," sdělila České televizi v reakci na Rusnokova slova Schillerová. Za svým vyjádřením si stojí a domnívá se, že je jasné a srozumitelné. "Že se panu guvernérovi nelíbí, to mě nepřekvapuje," dodala.
Bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl v pořadu uvedl, že kritika klidně může být snahou vlády vybrat si obětního beránka. "Těch kritik ze strany politiků na centrální banku byla řada. To co je nové, že si nepamatují, že by paní Schillerová řekla kompetentní výrok k hospodářské politice," uvedl.
K rozhodnutí ČNB a její snaze zmírnit inflaci a očekávání lidí a podniků ohledně jejího dalšího vývoje Rusnok dále uvedl, že v zemi, ve které by nebyla cenová stabilita, nelze dělat solidní investiční rozhodnutí.
"Nemůžete se na nic spolehnout a končí to tím, že domácí měna se eliminuje a všichni mají peníze v eurech a dolarech," uvedl s tím, že takový scénář v ČR nehrozí. "Nemyslím si, že směřujeme k delšímu období dramaticky zvýšené inflace," dodal. K vývoji inflace Rusnok doplnil, že v současnosti je stejně významná inflace domácí i ovlivněná vývojem v zahraničí, tedy dovezená.
Podle guvernéra ČNB stále platí, že i na dalších zasedáních bankovní rady k úrokovým sazbám bude rada ČNB hlasovat o růstu úrokových sazeb. Ale již ve čtvrtek uvedl, že tempo dalšího zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy. Tu by měla mít bankovní rada k dispozici na dalším měnovém zasedání na počátku listopadu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek zhodnotil krok ČNB negativně. Podle něj zvýšení sazby poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Naopak podle opozičních politiků oslovených ČTK se ČNB zachovala při dnešním zvýšení základní úrokové sazby jako nezávislá instituce.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš, šéf lidovců Marian Jurečka i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti kritizovali, že se rozhodnutí banky snažili ovlivnit Babiš i Schillerová.
