Vláda schválila aktualizovaný plán pro přijetí eura. Počítá v něm i s růstem důchodů

ČTK ČTK
26. 4. 2021 16:30
Vláda schválila letošní Konvergenční program, což je každoroční dokument hodnotící pokrok veřejných financí v rámci plánovaného přijetí eura. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) počítá příští rok se zákonnou valorizací důchodů o 2,9 procenta, tedy s růstem o 450 korun. Program v pondělí schválila vláda, informovala ministryně na Twitteru.
Ministryně financí Alena Schillerová
Ministryně financí Alena Schillerová | Foto: ČTK

"Konvergenční program pracuje s předpokladem zákonné valorizace, což podle predikce znamená v příštím roce růst důchodů o 2,9 procenta. Inflace by přitom neměla překročit 2,3 procenta. Zákonná valorizace penzí tak pro rok 2022 vychází na průměrných 450 Kč," napsala ministryně.

Program popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Ministerstvo již dříve oznámilo, že počítá letos se schodkem veřejných financí 8,8 procenta HDP a příští rok s poklesem deficitu na 5,9 procenta.

Zároveň úřad oznámil, že chystá úsporná opatření u příjmů i výdajů tak, aby v letech 2023 a 2024 byl schodek veřejných financí i zadlužení nižší, než bez chystaných opatření. Loni deficit veřejných financí činil 6,2 procenta HDP.

Program zároveň, stejně jako zveřejněná nová makroekonomická prognóza MF, letos odhaduje růst ekonomiky na 3,1 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na 3,7 procenta. V roce 2023 by ovšem měla ekonomika stoupnout o 1,9 procenta a o rok později o 2,1 procenta.

V základním scénáři počítá MF s postupným snižováním deficitu veřejných financí na 5,4 pct, HDP v roce 2023 a na 5,2 procenta HDP v roce 2024. Alternativní scénář, v rámci kterého by mělo MF zavést úsporná opatření, by deficit činil v roce 2023 4,6 procenta a v roce 2024 4,2 procenta.

Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta. V základním scénáři uvedeném v Konvergenčním programu by zadlužení do roku 2024 stouplo až na 54,6 procenta HDP a dostalo by se tak na dosah tzv. zákonné dluhové brzdy 55 procent. Alternativní scénář počítá s růstem dluhu na 52,8 procenta v roce 2024. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

EU za standardních okolností bez dopadů pandemie koronaviru vyžaduje pro přijetí eura deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP a zadlužení pod 60 procenty HDP.

Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové chystá MF úsporná opatření na příjmové i výdajové straně. Jde o komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revizi zdanění globálních společností a redukci daňových výjimek.

Dále ministryně plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.

Nicméně samotný dokument uvádí, že "konkrétní naplnění fiskální restrikce v letech střednědobého výhledu bude záležet na programu vlády, která vzejde z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2021".

Vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila od letošního roku zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění obyvatel. Schválený daňový balíček přitom podle dřívějších výpočtů MF připraví veřejné finance ročně o zhruba 100 miliard korun. Vláda deklarovala, že změna je pouze na dva roky, přímo v zákonech ale časové omezení uvedeno není.

Samotné přijetá eura není v ČR na pořadu dne. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat. Zároveň loni v prosinci ČNB a MF ve společném pravidelném materiálu opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny.

Odhad vývoje veřejných financí - základní scénář:

2020 2021 2022 2023 2024
Saldo v % HDP - 6,2 -8,8 -5,9 -5,4 -5,2
Strukturální saldo v % HDP -2,7 -6,5 -6 -5,5 -5,3
Dluh v % HDP 38,1 44,8 48,2 51,5 54,6

Odhad vývoje veřejných financí - s chystanými úsporami (alternativní scénář)

2020 2021 2022 2023 2024
Saldo v % HDP - 6,2 -8,8 -5,9 -4,6 -4,2
Dluh v % HDP 38,1 44,8 48,2 50,7 52,8

Zdroj: Konvergenční program 2021, MF

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Šampionka Roland Garros Barbora Krejčíková už má jistý premiérový start na tenisovém Turnaji mistryň. Hrát bude i čtyřhru s Kateřinou Siniakovou.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 34 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy