Agrofert nemá nárok na dotace, potvrdil Brusel. Dodržuji zákony, reaguje Babiš

ČTK Domácí ČTK, Domácí
Aktualizováno 23. 4. 2021 23:28
Český premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Konstatuje to závěrečná zpráva z auditu, který souvisí s dotacemi pro firmy z holdingu Agrofert. V pátek ji zveřejnila Evropská komise. Babiš jakýkoli střet zájmů odmítá.
Premiér Andrej Babiš.
Premiér Andrej Babiš. | Foto: Jakub Plíhal

Zpráva tak i po vyjádření českých úřadů potvrzuje dříve publikovaná zjištění. Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie, které dostaly firmy z holdingu od 9. února 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné.

Premiér Babiš po zveřejnění závěrečné zprávy auditu uvedl, že je to "účelový a zmanipulovaným audit uměle vyvolaný profesionálními udavači z řad Pirátů".

Nevládní protikorupční organizace Transparency International ale upozornila, že to byla ona, kdo upozornila podnětem Evropskou komisi na Babišův střet zájmů. "Jsme rádi, že se fakta a důkazy potvrdily," uvedla organizace. Česká republika musí podle ní nyní jednat.

Premiér Babiš v reakci také doplnil, že novele zákona o střetu zájmů označované lex Babiš plně vyhověl a svou bývalou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů. "Vždy jsem dodržoval a dodržuji všechny právní předpisy," uvedl.

Podle mluvčího koncernu Agrofert Karla Hanzelky jsou závěry auditu absurdní. Ví o nich ale zatím jen z médií. Jde primárně o záležitost mezi EK a Českem, s Agrofertem nikdo žádné řízení nevedl, uvedl.

"Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny dotační projekty byly schváleny úřady a také kontrolovány bez nálezu jakýchkoli zásadních závad," uvedl Hanzelka.

Babiš, kterého mluvčí označuje jako někdejšího akcionáře, podle něj učinil vše, co po něm novelizovaný zákon o střetu zájmů požadoval. "Tedy vložil akcie svých firem do svěřenských fondů. Agrofert ani jeho dceřiné společnosti neřídí a neovládá a ke střetu zájmů nedochází," dodal Hanzelka.

Babiš dál ovládá skupinu Agrofert, tvrdí auditoři

Podle auditorů je pro závěry zásadní, že Babiš jmenoval všechny činitele fondů, které může i odvolávat. "Pan Babiš tudíž oba svěřenské fondy ovládá a prostřednictvím těchto svěřenských fondů ovládá také skupinu Agrofert," konstatuje zpráva s tím, že premiér má přímý ekonomický zájem na úspěchu Agrofertu.

Česko by podle ní zároveň mělo vrátit dotace, které společnost neoprávněně získala z Evropského fondu pro rozvoj venkova a Evropského sociálního fondu po zmíněném datu, kdy začala platit novela českého zákona o střetu zájmů.

Opoziční Piráti chtějí, aby úřady kvůli závěrečné zprávě z auditu vymáhaly od firmy čerpané peníze. V sobotu proto odešlou úřadům a ministerstvům dopis.

"Zítra (v sobotu) odešleme dopisy ministerstvům a úřadům, aby konečně vymohli od Agrofertu neoprávněně čerpané zakázky a dotace," sdělil předseda Pirátů Ivan Bartoš. Pirátští analytici podle něj vypočítali, že za tři roky jde o 20 miliard korun. "Situace nemusela dojít tak daleko, pokud by vláda naslouchala Pirátům," dodal Bartoš.

Velký průšvih, zaznívá v reakcích

Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že zpráva potvrdila střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). "Nelze oddělit premiéra Babiše od Babiše - příjemce miliardových veřejných dotací. Věřím, že tato éra končí a definitivní tečku za ni udělají voliči," řekl Fiala. "Čím kratší dobu bude Andrej Babiš u moci, tím lépe," dodal.

Europoslanec a bývalý předseda TOP 09 Jiří Pospíšil označil závěry zprávy za velký průšvih. "Jestli se Andrej Babiš spoléhal na to, že si experti Evropské komise nedají tu práci a nerozpletou nitky jeho kontroly Agrofertu, tak se chlapec docela přepočítal…," uvedl Pospíšil na twitteru.

Bývalý ministr financí a rovněž někdejší šéf TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval na Babišova slova o zmanipulovaném auditu tím, že každý "zločinec" má právo hájit se i hloupými a absurdními výroky. "Sněmovna ale nemá právo takovému člověku ponechat svou důvěru. Je důležité, aby civilizovaný svět věděl, že ta osoba je bez důvěry a v demisi," napsal Kalousek na twitteru.

"Myslím, že výše dotací, které Andrej Babiš neoprávněně z EU čerpal a které musí Česká republika vracet/nedostane proplacené, je větší než částka, kterou je (ministryně financí) Alena Schillerová schopna získat jako odškodné od Ruska za Vrbětice," uvedl lidovecký poslanec Ondřej Benešík.

O střetu zájmů se hovoří od Babišova vstupu do politiky

O možném Babišově střetu zájmů se mluví prakticky od jeho vstupu do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí dostalo do Poslanecké sněmovny a Babiš v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí.

Agrofert, jehož byl tehdy majitelem, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v Česku. Výrazné bylo i Babišovo angažmá v médiích, skupina Mafra, vlastněná Agrofertem, patří k největším mediálním domům v Česku.

Podle novely zákona o střetu zájmů, přijaté začátkem roku 2017 přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta Miloše Zemana, smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Omezení platí pro firmy, v nichž ministři drží nejméně 25 procent. Zákon zakazuje členům vlády i dalším činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Kontrolní výbor Evropského parlamentu loni v květnu Babiše v nezávazných doporučeních vyzval, aby odstoupil, nebo přestal přes firmy spojené s Agrofertem inkasovat peníze z unijního rozpočtu, pokud se jeho střet zájmů skutečně prokáže.

Video: Andrej Babiš ve vysílání ČST v roce 1981

Andrej Babiš v rozhovoru pro ČST v roce 1981 | Video: Česká televize (archiv)
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vlivem zdražování energií může přibýt 100 tisíc domácností s nadměrnými výdaji za bydlení, míní expert

Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100 tisíc domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550 tisíc. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky ve čtvrtek na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800 tisíc lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100 tisíc domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450 tisíc, ale už 550 tisíc. A nesporně se to stane," řekl Klusáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy