Více než tři čtvrtiny budov úřadů nehospodaří efektivně s energií, Česko tratí ročně půl miliardy

ČTK ČTK
18. 7. 2018 6:34
Analýza uvádí, že nyní je ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí v Česku 775 budov, u nichž by byla vhodná renovace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: E.ON

Praha - Více než tři čtvrtiny budov vládních institucí v Česku nehospodaří efektivně s energií. Ztráta představuje zhruba půl miliardy korun ročně. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Deloitte, která je součástí studie zpracované sítí organizací a firem UN Global Compact Česká republika, jež se zaměřuje na společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj.

Analýza uvádí, že nyní je ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí v Česku 775 budov, u nichž by byla vhodná renovace. Přes 580 z nich podle ní nesplňuje požadavky na úspornou klasifikační třídu C (úsporná). Celkově jde o plochu přes 1,5 milionu metrů čtverečních, kde se energie efektivně nevyužívá, dodává materiál.

"Data z ostatních veřejných budov nejsou k dispozici. Vhodné srovnání toho, jak se šetří v nemocnicích, školách či úřadech, by mohlo najít prostor ke zlepšení nebo poskytnout příklady dobré praxe. Pokud jsou na tom ale podobně jako vládní instituce, ztráta by přesahovala 12 miliard korun (ročně)," uvedl manažer poradenství v oblasti energetiky v Deloitte Miroslav Lopour.

Aliance oborových asociací podporující energeticky úsporné stavebnictví Šance pro budovy v červnu uvedla, že Česko nesměřuje ke kumulativnímu cíli energetických úspor pro období 2014 až 2020, který byl Bruselem vyčíslen na 51,1 petajoulu (PJ). Podle aliance je důvodem to, že Česko začalo s přípravou programů podpory úspor energie pozdě.

"V roce 2017 již programy běžely poměrně dobře, problém byl zejména výpadek v plnění v letech 2014 až 2016. Aby stejný problém nenastal po roce 2020, již nyní je potřeba začít připravovat zvýhodněné financování pro úspory energie po 2020," dodal ředitel Šance pro budovy Petr Holub.

Studie, ze které aktuální analýza pochází, vznikla ve spolupráci společností a institucí Deloitte, ČEZ ESCO, UN Global Compact, Glopolis, Veolia, Vodafone, Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze a Národního centra energetických úspor.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy