Ve vládě je obecná shoda na zastropování cen energií i pro velké firmy. Nastavení limitu by mělo být stejné jako pro malé a střední podniky, tedy 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. Ve středu to před jednáním kabinetu řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Upozornil ale na to, že pro další kroky vlády v tomto směru budou důležitá i nadcházející jednání na úrovni Evropské unie. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda hledá společné evropské řešení, protože soupeření států v národních opatřeních by bylo pro Česko nevýhodné.

Cenové stropy pro domácnosti a malé a střední podniky schválila vláda v říjnu. Na velké firmy se zatím tento druh podpory nevztahoval, ministerstvo průmyslu pro ně vypsalo dotační výzvu, v níž plánuje rozdělit až 30 miliard korun. Dotační výzva vychází z takzvaného dočasného krizového rámce Evropské komise.

Síkela ve středu uvedl, že vláda chce podporu podle dočasného krizového rámce nahradit cenovými stropy. Jejich výši chce nechat stejnou, jako mají menší podniky. "Myslím, že pokud to tak máme nastaveno pro malé a střední firmy, tak by i z hlediska konkurence bylo nesprávné nastavovat pro velké firmy ty limity jinak," řekl.

Fiala uvedl, že vláda cenové stropy pro velké firmy připravuje, aby mohla jednat, jakmile se najde shoda na evropském postupu. Společné evropské řešení je ale pro kabinet prioritou, protože přijímání národních opatření přináší i rizika. "Jedním z nich je, že bychom mohli dospět k tomu, že budou soutěžit jednotlivé národní rozpočty, kdo si může jaké zastropování dovolit," řekl premiér. Česko by potom podle něj bylo v nevýhodné pozici, kdyby mělo konkurovat možnostem Německa či Nizozemska.