V prestižním přehledu 1000 světových vín je 28 z Česka

ČTK ČTK
18. 11. 2013 10:09
Publikace sdružuje nejlepší vína světa, její význam je srovnatelný s michelinským průvodcem.
Foto: Isifa/Thinkstock

Brno - V prestižní francouzské publikaci 1000 Vins du Monde bude letos stejně jako loni 28 vín z ČR. Uvedl to Vinařský fond. Publikace sdružuje nejlepší vína světa. Její význam je srovnatelný s michelinským průvodcem, v němž hledají inspiraci obdivovatelé nejlepší světové gastronomie.

"Zařazení do publikace 1000 Vins du Monde vnímají moravští a čeští vinaři velmi pozitivně. Mohou následně očekávat zvýšený zájem o svá vinařství, a to jak v podobě lepších prodejů zmíněných vín, tak jako turistických cílů," uvedl ředitel Národního vinařského centra Pavel Krška.

Do prestižní publikace se letos dostaly velké moravské firmy i menší výrobci. Čtyři vína má v publikaci Vinařství Tomáš Krist, tři vzorky Vinařství Horák. Z větších firem uspěl se dvěma vzorky Znovín Znojmo nebo Zámecké Vinařství Bzenec.

1000 Vins du Monde vychází v návaznosti na 19. ročník prestižní mezinárodní soutěže vín Vinalies Internationales. Vinaři z ČR na ní získali pět zlatých a 23 stříbrných medailí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 37 minutami

Vdova po kancléři Kohlovi nezdědí jeho milionové odškodnění za knihu

Vdova po někdejším německém kancléři Helmutu Kohlovi Maike Kohlová Richterová nemá dědický nárok na milionové odškodnění za knihu o svém zesnulém manželovi. V pondělí o tom rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH), který je nejvyšší německou soudní instancí. BGH tak potvrdil verdikt nižšího soudu, že nároky na odškodnění se nedědí. Kohlová Richterová se chtěla domoci pěti milionů eur (128,5 milionu korun).

Jádrem sporu je kniha s názvem Vermächtnis: Die Kohl-Protokolle (Odkaz: Kohlovy protokoly) z roku 2014, v níž autoři Heribert Schwan a Tilman Jens použili neautorizované citáty bývalého předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU) a dlouholetého kancléře, který vládl v letech 1982 až 1998. Kohl těsně před smrtí vysoudil odškodné, verdikt ale nikdy nenabyl právní moci. Ve sporu po Kohlově úmrtí pokračovala vdova, která usilovala o dědický nárok na odškodné.

"Předpoklad vrchního zemského soudu, že nárok na odškodné kvůli porušení osobních práv se v zásadě nedědí a že nárok zanikl úmrtím předchozího žalobce, je správný," uvedl ve zdůvodnění verdiktu Spolkový soudní dvůr. Ten také konstatoval, že odškodnění mělo být zadostiučiněním pro samotného Kohla, což již nelze po jeho smrti naplnit. A protože původní verdikt nebyl pravomocný, nestal se nárok součástí dědictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy