Fed zvýšil základní úrokovou sazbu. Poprvé za téměř deset let, očekává další zlepšení ekonomiky

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 12. 2015 21:17
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu zvýšil základní úrokovou sazbu z minima, na němž byla sedm let. Svým krokem dal po měsících váhání najevo přesvědčení, že největší světová ekonomika je už natolik silná, aby zpřísnění měnové politiky vydržela bez úhony. První zvýšení sazby na jednodenní mezibankovní úvěry za devět a půl roku se všeobecně očekávalo. Fed ji od prosince 2008 držel na rekordním minimu 0-0,25 procenta, aby podpořil proces zotavování ekonomiky z tehdejší hluboké krize.
Sídlo americké centrální banky (Fed) ve Washingtonu.
Sídlo americké centrální banky (Fed) ve Washingtonu. | Foto: Reuters

Washington - Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu zvýšil základní úrokovou sazbu z minima, na němž byla sedm let, o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25-0,50 procenta. První zvýšení sazby na jednodenní mezibankovní úvěry za devět a půl roku se všeobecně očekávalo. Fed sazbu od prosince 2008 držel na rekordním minimu 0-0,25 procenta, aby podpořil proces zotavování ekonomiky z tehdejší hluboké krize.

Fed dal také najevo, že další přitvrzování měnové politiky bude "postupné" a v rozhodování o něm bude hrát hlavní slovo vývoj inflace. Ta zůstává kvůli dlouhému propadu světových cen energií velmi nízká a je hluboko pod dvouprocentní cílovou úrovní Fedu. Fed ponechal výhled sazby pro příští rok na 1,375 procenta, což naznačuje, že během roku sazbu zvýší čtyřikrát o čtvrt bodu.

"Výbor soudí, že v letošním roce došlo k podstatnému zlepšení situace na trhu práce a je odůvodněně přesvědčen, že inflace bude ve střednědobém výhledu růst ke svému cíli dvě procenta," uvedl Fed v prohlášení, které přijal jednomyslně celý měnový výbor.

Minimálními úroky se Fed, stejně jako centrální banky ostatních vyspělých zemí, snažil od krize podporovat růst ekonomiky. V předešlých letech Fed ekonomiku povzbuzoval i rozsáhlými nákupy dluhopisů. Ty ale loni ukončil a od té doby naznačuje, že se blíží k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006. To podmiňoval zejména příznivým vývojem trhu práce a vyhlídkou na zvyšování inflace.

Šéfka Fedu Janet Yellenová na tiskové konferenci uvedla, že měnová politika zůstává i po středečním kroku uvolněná. "Hospodářské oživení ušlo dlouhou cestu, ještě ale není úplné. Zůstává prostor pro další zlepšování trhu práce a inflace je nadále pod naším cílem. Ekonomika si ale vede dobře a očekáváme, že v tom bude pokračovat," sdělila Yellenová.

"Fed zahájil nejmírnější přitvrzování politiky ve své historii. Udělá všechno pro to, aby ujistil trhy, že najíždí na ´postupnou´ dráhu a že nepůjde o tradiční cyklus zvyšování úroků," řekl agentuře Reuters hlavní ekonome německé pojišťovny Allianz Mohamed El-Erian.

Dolar proti ostatním měnám dočasně zpevnil, brzy ale začal oslabovat a jeho index proti šesti hlavním světovým měnám před 21:00 SEČ ztrácel 0,5 procenta. Americké akcie reagovaly na rozhodnutí Fedu vzestupem a své zisky si díky vyhlídkám na pomalé zvyšování sazeb udržely.

Dobrá zpráva pro globální ekonomiku

Podle Lukáše Kovandy, který je hlavním ekonomem finanční skupiny Roklen, vysílá Fed dnešním rozhodnutím zřetelný signál, že stav amerického hospodářství hodnotí příznivě. "To je nepochybně pozitivní zpráva i z hlediska vývoje globální ekonomiky. Rozhodnutí Fedu je tak příznivé i pro českou ekonomiku," uvedl Kovanda.

Kovanda stejně jako František Bostl z makléřské firmy Colosseum poukázali rovněž na možný příznivý vliv očekávaného posilovaní dolaru na ekonomiku eurozóny i Česka. V roce 2014 činil český export do USA více než 81 miliard Kč a zaznamenal meziroční nárůst o 17 procent, konstatoval Bostl. Za posledních deset let se přitom český vývoz do USA zvýšil na dvojnásobek.

Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila růst na 2,1 procenta z jarního tempa 3,9 procenta. V posledním letošním čtvrtletí čekají ekonomové mírné zrychlení na zhruba 2,5 procenta. Ekonomové Fedu nechali dnes výhled hospodářského růstu v USA pro příští rok beze změny na 2,4 procenta.

 

Právě se děje

před 18 minutami

USA zakázaly dovoz psů z více než 100 zemí

Do Spojených států nebude ze 113 zemí možné dovážet psy. Oznámilo to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Opatření, které souvisí s falšováním očkovacích průkazů, vstoupí v platnost 14. července a potrvá rok. Netýká se žádné ze zemí EU, tedy ani Česka, na seznamu jsou naopak Brazílie, Egypt, Keňa a Rusko. 

Import psů do USA v posledním roce zažil boom, jelikož poptávka po čtyřnohých domácích mazlíčcích začátkem pandemie covidu-19 vzrostla. Stovky dovezených psů ale podle CDC měly zfalšované potvrzení o očkování proti vzteklině. 

Zákaz se vztahuje na všechna plemena psů, psy poskytující emoční podporu a psy, kteří v uplynulých šesti měsících byli v některé z rizikových zemí. Výjimky se budou udělovat jen ve velmi vzácných případech a majitelé těchto psů budou muset o písemné schválení požádat CDC nejméně 30 dní před cestou do USA.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Přechodných pěstounů ubylo, loni jich bylo nejméně za pět let

V Česku ubylo přechodných pěstounů pro děti v nouzi. Na konci loňska jich bylo 732. Je to nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké. Přechodný pěstoun si měsíčně vydělá 20 000 korun hrubého. Minimální mzda nyní dosahuje 15 200 korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle statistiků činila 35 285 korun.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR jednou z posledních zemí Evropy, kde je možné malé děti do zařízení posílat. Sněmovna by mohla rozhodovat o uzákonění zákazu děti do tří let do ústavní péče dávat. Odpůrci návrhu argumentují mimo jiné tím, že je málo pěstounů a o děti by se po omezení takzvaných kojeneckých ústavů neměl kdo postarat. Podle organizací roli hraje výše odměn, které se devět let neměnily. Také o přidání by měla dolní komora hlasovat. Vládní předloha počítá s navýšením o 2000 na 22.000 korun měsíčně. Poslanci navrhují víc.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Slovenský nejvyšší soud dnes zrušil osvobozující verdikt soudu nižšího stupně nad dvěma obžalovanými v případu vraždy novináře Jána Kuciaka

Podnikatel Marian Kočner čelí obvinění, že objednal vraždu Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Alena Zsuzsová podle žalobce čin zprostředkovala. Soud naopak potvrdil rozsudek, kterým byl soudem první instance uznán vinným Tomáš Szabó. Ten podle prokuratury pomáhal nejen při vraždě obou mladých lidí, ale také při loupežné vraždě jednoho podnikatele. 

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy