Fed zvýšil základní úrokovou sazbu. Poprvé za téměř deset let, očekává další zlepšení ekonomiky

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 12. 2015 21:17
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu zvýšil základní úrokovou sazbu z minima, na němž byla sedm let. Svým krokem dal po měsících váhání najevo přesvědčení, že největší světová ekonomika je už natolik silná, aby zpřísnění měnové politiky vydržela bez úhony. První zvýšení sazby na jednodenní mezibankovní úvěry za devět a půl roku se všeobecně očekávalo. Fed ji od prosince 2008 držel na rekordním minimu 0-0,25 procenta, aby podpořil proces zotavování ekonomiky z tehdejší hluboké krize.
Sídlo americké centrální banky (Fed) ve Washingtonu.
Sídlo americké centrální banky (Fed) ve Washingtonu. | Foto: Reuters

Washington - Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu zvýšil základní úrokovou sazbu z minima, na němž byla sedm let, o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25-0,50 procenta. První zvýšení sazby na jednodenní mezibankovní úvěry za devět a půl roku se všeobecně očekávalo. Fed sazbu od prosince 2008 držel na rekordním minimu 0-0,25 procenta, aby podpořil proces zotavování ekonomiky z tehdejší hluboké krize.

Fed dal také najevo, že další přitvrzování měnové politiky bude "postupné" a v rozhodování o něm bude hrát hlavní slovo vývoj inflace. Ta zůstává kvůli dlouhému propadu světových cen energií velmi nízká a je hluboko pod dvouprocentní cílovou úrovní Fedu. Fed ponechal výhled sazby pro příští rok na 1,375 procenta, což naznačuje, že během roku sazbu zvýší čtyřikrát o čtvrt bodu.

"Výbor soudí, že v letošním roce došlo k podstatnému zlepšení situace na trhu práce a je odůvodněně přesvědčen, že inflace bude ve střednědobém výhledu růst ke svému cíli dvě procenta," uvedl Fed v prohlášení, které přijal jednomyslně celý měnový výbor.

Minimálními úroky se Fed, stejně jako centrální banky ostatních vyspělých zemí, snažil od krize podporovat růst ekonomiky. V předešlých letech Fed ekonomiku povzbuzoval i rozsáhlými nákupy dluhopisů. Ty ale loni ukončil a od té doby naznačuje, že se blíží k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006. To podmiňoval zejména příznivým vývojem trhu práce a vyhlídkou na zvyšování inflace.

Šéfka Fedu Janet Yellenová na tiskové konferenci uvedla, že měnová politika zůstává i po středečním kroku uvolněná. "Hospodářské oživení ušlo dlouhou cestu, ještě ale není úplné. Zůstává prostor pro další zlepšování trhu práce a inflace je nadále pod naším cílem. Ekonomika si ale vede dobře a očekáváme, že v tom bude pokračovat," sdělila Yellenová.

"Fed zahájil nejmírnější přitvrzování politiky ve své historii. Udělá všechno pro to, aby ujistil trhy, že najíždí na ´postupnou´ dráhu a že nepůjde o tradiční cyklus zvyšování úroků," řekl agentuře Reuters hlavní ekonome německé pojišťovny Allianz Mohamed El-Erian.

Dolar proti ostatním měnám dočasně zpevnil, brzy ale začal oslabovat a jeho index proti šesti hlavním světovým měnám před 21:00 SEČ ztrácel 0,5 procenta. Americké akcie reagovaly na rozhodnutí Fedu vzestupem a své zisky si díky vyhlídkám na pomalé zvyšování sazeb udržely.

Dobrá zpráva pro globální ekonomiku

Podle Lukáše Kovandy, který je hlavním ekonomem finanční skupiny Roklen, vysílá Fed dnešním rozhodnutím zřetelný signál, že stav amerického hospodářství hodnotí příznivě. "To je nepochybně pozitivní zpráva i z hlediska vývoje globální ekonomiky. Rozhodnutí Fedu je tak příznivé i pro českou ekonomiku," uvedl Kovanda.

Kovanda stejně jako František Bostl z makléřské firmy Colosseum poukázali rovněž na možný příznivý vliv očekávaného posilovaní dolaru na ekonomiku eurozóny i Česka. V roce 2014 činil český export do USA více než 81 miliard Kč a zaznamenal meziroční nárůst o 17 procent, konstatoval Bostl. Za posledních deset let se přitom český vývoz do USA zvýšil na dvojnásobek.

Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila růst na 2,1 procenta z jarního tempa 3,9 procenta. V posledním letošním čtvrtletí čekají ekonomové mírné zrychlení na zhruba 2,5 procenta. Ekonomové Fedu nechali dnes výhled hospodářského růstu v USA pro příští rok beze změny na 2,4 procenta.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy