Zpřesněná čísla: Česku se loni dařilo o něco hůře, než se dosud uvádělo

ČTK ČTK
Aktualizováno 2. 4. 2019 10:45
Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 2,9 procenta. Proti roku 2017, kdy hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 4,5 procenta, tak roční růst zpomalil. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku ekonomika meziročně vzrostla o 2,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Uvedl to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ).
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

Úřad tak upřesnil svůj odhad z počátku března, podle kterého loňský růst ekonomiky činil tři procenta a ve čtvrtém čtvrtletí HDP meziročně stoupl o 2,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,9 procenta.

Příjmy tuzemských domácností loni rostly podle statistiků nejrychleji za uplynulých 16 let, reálně se zvýšily o 4,7 procenta. "Dynamický růst mezd se projevil v meziročním navýšení mzdových nákladů u podniků o devět procent. Pokračoval tak trend snižování míry jejich ziskovosti. Jelikož velká část podniků patří zahraničním vlastníkům, mělo to i přímý dopad do odlivu důchodů do zahraničí," uvedl Vladimír Kermiet z ČSÚ.

Reálná spotřeba na obyvatele byla loni meziročně vyšší o 3,4 procenta. V číselném vyjádření průměrný měsíční příjem ze zaměstnání loni dosáhl 32 147 korun a proti roku 2017 tak byl reálně o pět procent vyšší. Podle ČSÚ se mírně zvýšily úspory domácností i jejich investice.

Zisky zahraničních majitelů obchodních společností loni dosáhly 7,8 procenta HDP a ve formě dividend si zahraniční vlastníci firem v Česku rozdělili téměř 294 miliard korun, zpátky pak investovali přes 120 miliard korun. "Tento vývoj odráží vysokou ziskovost přímých zahraničních investic v Česku," doplnil ČSÚ.

Ziskovost firem se však v posledním čtvrtletí minulého roku snížila na 46,6 procenta, což je nejnižší hodnota v historii časové řady od roku 2005, řekl analytik ING Bank Jakub Seidler. Pokles ziskovosti jde podle něj především na vrub vyšším mzdovým nákladům, které loni vzrostly o 8,6 procenta. Ve světle pomaleji rostoucí produktivity práce je tento růst těžko udržitelný trend, podotkl.

Domácnosti se podle Seidlera začínají obávat ekonomického zpomalování, což u řady z nich vedlo k vyšší snaze spořit. Dnešní čísla tento trend potvrdila, když se míra úspor domácností v posledním čtvrtletí zvýšila na 11,7 procenta, a dostala se tak zpět ke svému dlouhodobému průměru.

Dnes zveřejněné údaje, tedy slabší růst HDP, mírně se snižující míra zisku nefinančních podniků a růst míry úspor domácností, podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče naznačují, že si ČNB může vzít ještě další čas na rozmyšlenou při svých úvahách, zda a kdy dále zvýšit měnově-politické úrokové sazby.

S tak malou nezaměstnaností je růst úspěchem

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka HDP Česka v porovnání se zeměmi Visegrádu roste nejpomaleji a doplácí na zpomalování německé ekonomiky, se kterou je česká ekonomika silně provázána. Také podle ekonomky Bondster Jany Mückové data z Německa ukazují, že si Česko bude muset zvyknout na nižší růst HDP, přičemž strašákem může být i šok v podobě poklesu globálních trhů. Přesto uplynulý rok z pohledu ekonomiky Mücková hodnotí jako úspěšný - navzdory tomu, že firmám chybí pracovníci.

Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel očekává, že dynamika spotřeby domácností v příštím roce zrychlí, současně si ale lidé uvědomují rizika, která se nad ekonomikou vznášejí, a že už pomaleji rostou platy. Proto si začali tvořit úspory. Na totéž poukázal analytik Generali Investments Radomír Jáč. Podle něj údaje o slabším růstu HDP, mírně se snižující míře zisku nefinančních podniků a růstu míry úspor domácností navíc naznačují, že si ČNB může vzít ještě další čas na rozmyšlenou, zda a kdy dále zvýšit měnově-politické úrokové sazby.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Unijní exekutiva podle Reuters vidí nedostatky v protikorupčním boji v Bulharsku, Chorvatsku, na Slovensku, v České republice, v Maďarsku a na Maltě.

Dokument, který má Reuters k dispozici, podle tiskové agentury spatřuje hlavní ohrožení demokratických standardů ve výzvách, kterým v členských zemích čelí média a soudnictví.

Zpráva upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako "zátěžová zkouška" odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle komise zašla příliš daleko.

"Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti," konstatuje zpráva. "Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám," cituje Reuters z dokumentu.

Druhou významnou oblastí, u níž Evropská komise vyjádřila znepokojení, je podrývání nezávislosti justice. Komise tu kritizuje zejména Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovensko.

"Polské reformy justice po roce 2015 jsou velkým zdrojem sporů," konstatuje komise. Také Maďarsko je podle ní mezi členskými státy, v nichž směr změn zavdal důvod k vážným obavám z dopadu reforem na nezávislost soudnictví.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Princ Navaf Ahmad Džábir Sabah se stal novým vládcem Kuvajtu

Korunní princ Navaf Ahmad Džábir Sabah ve středu složil přísahu a stal se novým vládcem Kuvajtu poté, co v úterý ve věku 91 let zemřel dosavadní emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, informovala agentura AP. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.

Třiaosmdesátiletý Navaf Ahmad Džábir Sabah část pravomocí převzal už letos v červenci, kdy byl Sabah Ahmad Džábir Sabah hospitalizován ve Spojených státech kvůli blíže neurčeným zdravotním problémům a podstoupil operaci. V minulosti nový kuvajtský vládce zastával řadu vysokých funkcí, včetně postu ministra obrany. Se zesnulým emírem měli společného otce, ale jinou matku.

Tělo zesnulého emíra má být přepraveno do Kuvajtu, kde se bude konat pohřeb. Pohřeb vládce by obvykle přitáhl desítky tisíc truchlících Kuvajťanů a zúčastnily by se ho desítky vysokých zahraničních činitelů a hodnostářů. Ale kvůli pandemii covidu-19 se pohřeb odehraje jen v soukromí za účasti příbuzných, uvedla kuvajtská státní agentura KUNA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy