V Temelíně mají pět základních režimů pro provoz chladicích věží, dva letní a tři zimní. Liší se v tom, kolik vody se do věže přivádí a jak se voda rozprašuje. O tom, který režim se použije, rozhodují venkovní teploty: když je přes 16 stupňů, přechází se na hlavní letní režim. "Voda se pak rozprašuje v celé ploše chladicí věže, v maximálním průtoku," řekl ředitel elektrárny Jan Kruml. Jak dodal, tento režim umožňuje vodu co nejlépe ochladit, a získat tak maximální výkon.
Když jsou tropické teploty a jeden blok je plánovaně odstavený kvůli výměně paliva, mohou energetici k druhému fungujícímu bloku připojit jednu až dvě sousední věže. "Tak zlepšíme chlazení třetího nejaderného okruhu a vyrobíme více elektřiny. Řádově jsou to jednotky megawatt za hodinu, což je zajímavé i z hlediska životního prostředí. Každá megawatta navíc totiž ušetří necelou tunu oxidu uhličitého, kterou by jinak vypustily uhelné elektrárny," uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
V zimě, kdy se voda ochlazuje lépe, se energetici snaží bránit námrazám. K tomu mají tři zimní režimy. Jedním z nich je zimní clona: voda se rozprašuje po obvodu a brání tomu, aby chladný vzduch proudil dovnitř věže.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ uvedl elektrárnu do provozu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,75 terawatthodiny (TWh), letos od začátku roku 7,2 TWh.
