Jednorázová nepříjemnost. Tak odborníci označují technický problém způsobený neutrony, muony nebo alfa částicemi. Malé částice, které tvoří vesmírné záření, mohou proniknout do elektronických obvodů a pozměnit uložené informace. Výsledkem může být pád aplikace nebo operačního systému, ale také pád letadla nebo ztráta výzkumného letounu.
Problém, který dlouhá léta zkoumá NASA, se týká i pozemské techniky. Potvrzuje to nový výzkum profesora elektrotechniky na Vanderbiltově univerzitě Bharata Bhuvy. Podle zjištění jeho týmu výskyt těchto problémů roste spolu s tím, jak se zvyšuje komplexnost počítačových obvodů. A to navzdory faktu, že nejnovější výrobní technologie založené na trojrozměrných hradlech jsou proti náhodným nárazům energetických částic odolnější. V zařízeních je jich ale mnohem více.
Univerzitní výzkum financují velké firmy včetně ARM, AMD, Broadcomu, Cisca, MediaTeku nebo Qualcommu, tedy výrobců počítačových procesorů a síťového vybavení pro běžné spotřebitele. Na Zemi je riziko výskytu "jednorázových nepříjemností (Single Event Upset) výrazně nižší než ve stratosféře nebo ve volném vesmíru."
Podle měření NASA roste riziko chyb se vzdáleností od zemského povrchu. Podle dat získaných při vývoji letounu, který pracuje ve výšce až 30 kilometrů, je četnost jednorázových nepříjemností ve výšce 18 kilometrů ve srovnání s devítikilometrovou výškou nad zemským povrchem dvojnásobná. Ve třicetikilometrové výšce je pak pravděpodobnost výskytu chyby trojnásobná.
Jednorázové nepříjemnosti s vesmírnými částicemi podle vyšetřovatelů mohou například za rizikovou situaci na palubě letu společnosti Qantas ze Singapuru do Perthu v roce 2008, kdy letoun po chybě palubních systémů ztratil 210 metrů výšky během 23 sekund. Na neutrony z vesmíru svádí odborníci také chybu volebního systému v Belgii, kde změna informace v paměti znamenala přidání 4096 hlasů jednomu z kandidátů.
