Šéf švýcarské IFPI vyšetřován pro daňový únik

Jan Kovalík
8. 7. 2011 12:30
Šéf švýcarské pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu se vzdal funkce, čelí obvinění z daňových podvodů
Foto: Shutterstock

Na špatné zprávy o stavu hudebního průmyslu je z úst zástupců Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) zvyklý každý, kdo se o hudbu zajímá. Podle IFPI je důvodem krize pirátské stahování hudby z internetu. Švýcarská pobočka IFPI se v roce 2009 jala krizi řešit tzv. daňovou optimalizací. Nyní čelí vyšetřování pro daňové úniky.

V roce 2009 se šéfem švýcarské větve IFPI stal Beat Högger, jehož úkolem byla restrukturalizace pobočky. Jedním z jeho prvních kroků bylo najmutí externí administrativní síly, která pro IFPI pracovala zdarma. Dvojice úřednic dostávala výplatní lístek od firmy IPGate, jejímž šéfem byl shodou okolností opět Beat Högger.

Německý daňový odpustek

IPGate působí též v Německu, kde v dubnu 2010 zažádala o výjimku z platby daně z příjmů na území Německa. Pro získání takové výjimky firma potřebovala prokázat, že aktivně působí ve Švýcarsku. K tomu jí pomohla dvojice, pracující reálně pro IFPI.

Na základě zjištění německého novináře Christiana Bütikofera, který o kauze informoval první, získala firma v říjnu 2010 "daňový odpustek" ve výši 316 000 Euro.

Server TorrentFreak informoval, že IPGate IFPI pomáhala s řadou dalších záležitostí. Zprostředkovávala například výplatu odměn umělcům za živé koncertování skrze společnost SwissPerform, také v orgánech této firmy figuruje Beat Högger.

IPGate má silné slovo při sestavování hudebních žebříčků švýcarské populární hudby a podílí se též na organizaci každoročních Swiss Music Awards.

Jednal na vlastní pěst

Beat Högger na základě těchto informací složil funkci v IFPI Švýcarsko a zbytek jeho kolegů z rady se od něj distancoval. Rada sice schválila zaměstnání dvojice sekratářek skrze firmu IPGate, podle zástupů IFPI, ale "nevěděla o tom, že se IPGate chystá jednat protiprávně vůči německým úřadům".

Smlouvu podle IFPI podepsal sám Högger, bez vědomí rady. IFPI veškeré partnerství s IPGate přerušila, vyšetřování daňového podvodu pokračuje.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Nákupy lidé stále spíše odkládají, čekají na otevření obchodů

Tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu letos v březnu meziročně zvýšily o pět procent. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší.

Meziroční srovnání výsledků maloobchodu za březen ovlivnila podle analytiků nízká srovnávací základna z loňska, kdy už se čeští prodejci potýkali s uzavřením kamenných obchodů kvůli pandemii koronaviru. Stejná situace bude podle nich ještě v dubnu. Lidé nákupy ve třetím měsíci letošního roku stále spíše odkládali a čekají, až nebudou odkázáni jen na e-shopy. S uvolňováním opatření by se tak maloobchodní tržby měly zvyšovat. 

Proti loňskému březnu si podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, kterým tržby vzrostly o 18,8 procenta. "Vyšší meziroční tržby ohlásily i prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či prodejny s počítači a komunikační technikou. Naopak pokles tržeb nadále trápil prodejny s oděvy a obuví. V následujících měsících proto možná skončí v bankrotu některé módní značky," uvedl.

Tradičně dobré výsledky zaznamenali internetoví prodejci, kterým tržby v březnu meziročně vzrostly o 36,2 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by se v dalších měsících rozdíl růstového tempa e-shopů a kamenných obchodů měl snižovat.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale nepředpokládá, že by se u veškerého zboží zákazníci vrátili do kamenných prodejen. Výjimkou podle ní pravděpodobně bude oblečení a obuv. Analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák dodal, že na očekávaném zpomalení meziroční dynamiky prodejů přes internet se projeví vysoká srovnávací základna z minulého roku.

před 49 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

Další zprávy