Internet je úžasná věc, která v minulých deseti, možná patnácti letech zcela změnila náš život. O tom, že to byla změna pozitivní není třeba spekulovat. Na druhou stranu rozmanitost informační dálnice, na které kvůli reklamním bilboardům (bannerům) a benzínkám se spoustou dobrot (sociální sítě) často zapomeneme, kam jsme to vlastně chtěli jet, je trochu únavná. Aspoň pro někoho.

Přesně takhle asi uvažoval doktorand Univerzity Severní Karolína Fred Stutzman, když přišel s radikálním řešením, aplikacemi Freedom a Anti-Social. Ty jdou jakoby proti vývoji dnešního světa a umožňují jediné - používat počítač k soustředěné, koncentrované práci, bez vyrušování moderními civilizačními šumy jakými jsou „brouzdání" a „postování".

Vypněte mi to někdo

Freedom i Anti- Social byly původně aplikace určené jen pro vlastníky počítačů s operačním systémem od Applu. Ta prvně jmenovaná však získala brzo takovou popularitu, že byla optimalizovaná i pro Windows.

Existence aplikace umožňující na danou dobu zcela odpojit počítač od internetu, fascinovala před pár lety nejen internetové podivíny a technologické konzervativce, ale také mainstreamová média. O její popularitu se tak v době jejího vzniku postaraly americké listy NYTimes, New Yorker, Wall Stret Journal, britské Economist, Telegraph či Guardian  a také čistě internetové servery jako je Salon.com či Slate.com. Poklonu aplikaci složili například i britský spisovatel Nick Hornby a populární kanadská novinářka Naomi Klein.

Ne že by se tyto aplikace staly nějak masovými, podle NYT Magazine si Freedom v roce 2009 stahovalo okolo 4 000 lidí měsíčně. Nicméně od té doby je aplikace na Stutzmanově stránce stále k dispozici a dokonce už není tak jako doposud freeware, ale za plnou verzi ( ta trialová umožňuje 5 použití), zaplatíte 10 dolarů.

Také jste závislí?

"Občas je největší svobodou naše osvobození od svobody," komentuje Stutzmanovu práci dopisovatelka NYT magazine Peggy Orensteinová: "Sama jsem překvapena tou úlevou od tlaku, způsobenou mým dobrovolným odpoutáním od toho být on-line. Když nemám žádnou jinou možnost, než ignorovat nesčetné tweety, a emailové zprávy, videa a nové linky, třeba i potřebné ke skutečné práci."

Proč si Peggy a ostatní tisíce uživatelů prostě nevypnou počítač? Protože to prostě není jednoduché. Závislost na internetu patří dnes mezi vážně vnímané patologické sociální jevy a má i své jméno - netholismus. A i když tahle závislost asi není společensky nebezpečná jako třeba gamblerství, rozhodně má vliv na osobní život řady z nás.

A co se na internet dívat jinak? 

Stutzman však svým přístupem k tvorbě počítačových aplikací neinspiroval jen psychologizující mudrlanty, ale také umělce a intelektuály. Podobných freewarových aplikací jako je jeho Freedom dnes můžete najít na webu hned několik. Kromě toho však najdete překvapivé množství dalších nekomerčních, či přímo protikomerčních aplikací, které vznikají pod záštitou uměleckých kurátorů i institucí. Ty už sice samotný internet "nevypínají", zato se snaží dělat jej hezčí, slušnější, prostě příjemnější k "žití".

Kromě aplikací pro OS X se většina těchto autorů soustřeďuje na tvorbu na open source platformě Mozilla a jejich aplikace tak fungují jako rozšíření prohlížeče Firefox. Najdete je na serveru Artzilla.org. Ten funguje i jako experimentální komunita, často zvaná na festivaly umění nových médií po celém světě.

Například na letošním prestižním berlínském Transmediale organizovali dílnu s názvem Facebook Resistance Workshop, ve kterém učili širší profesionální veřejnost jak manipulovat s kódem největší sociální sítě Facebook. V tiskové zprávě tyto pokusy jeden z jejich členů Lawrence Lessig komentoval slovy: "Kód je právo. Architektura kyberprostoru je stejně důležitá jako právo na definice a obrana svobody na Internetu."

Experimentální software pro prohlížeče

Na stránce Artzilla.org najdete kromě hříček, které při použití v prohlížeči Firefox umožní upravovat fotky vašich přátel na Facebooku nebo z vašeho „pohledu" na internet odstraní jakoukoli zmínku o produktu jménem Justin Bieber, také rozšíření s o mnoho závažnějším podtextem. Jedním z nich je aplikace China Channel, která vám umožní dobrovolně a na vlastní oči vyzkoušet cenzuru internetu, jakou praktikuje současná čínská vláda.

Další je například aplikace Google Alarm, která vás upozorní pokaždé, když jsou při použití aplikací od Googlu odeslány na jejich server vaše osobní data. O této činnosti pro vás aplikace také vede přesnou statistiku. Když už si sledování sledování vlastní osoby dostatečně  užijete, můžete ho prostřednictvím Google Alarmu také znemožnit. Aplikace která kombinuje smysl pro slušnost s mediálním vtipem je zase HappyTube. S její pomocí zmizí z YouTube všechny nenávistné a sprosté komentáře a jsou nahrazeny komentáři pozitivními.

Užívejte moderního umění

Nejúchvatnější úpravou Firefoxu na stránkách Artzilla.org je však aplikace Add Art, pracující na stejné bázi jako populární AdBlock. Add Art však nezabrání zobrazování reklam na stránkách, které prohlížíte, ale nahradí je obrázky z databáze moderního umění, kurátorovaným prestižním americkým serverem Rhizome. Nabídka Add Artu, obsahující práce 5 - 8 současných umělců se tak každé 2 týdny mění a váš „umělecký" pohled na internet je tak pořád aktuální a svěží.
Slabou stránkou Add Artu je v současnosti fakt, že rozšíření funguje ve Firefoxu jen na asi rok a půl staré verzi 3.6. Nenajde se mezi čtenáři Dataramy někdo, kdo zareaguje na výzvu producentů Add Artu EyeBeam a neupraví ji i pro nejmodernější verzi Firefoxu?