Ačkoliv je poker do velké míry založen na šikovnosti hráčů, je v rámci jednotlivých her a turnajů nutno počítat také s tím, že se matka štěstěna neuvěřitelným způsobem přikloní na stranu těch horších.
Mistr světa z roku 1983 Tom McEvoy k tomu říká: "Vítězové kombinují extrémní zručnost s velkou dávkou obyčejného štěstí." K reálné matematice pokeru patří také to, že čím častěji v rámci turnaje sázíte všechny vaše žetony, tím vyšší je šance, že se "nedožijete" finálového stolu.
Vezměte si situaci, kdy v ruce držíte kombinaci dvou králů (K-K) a sedíte proti hráči, který třímá eso a junka (A-J). Vaše šance jsou v daném případě přibližně 72 % proti 28 % soupeře (mírné odlišnosti v procentuálních počtech mohou způsobit barvy těchto karet - vyšší šanci samozřejmě přináší stejná barva obou pocket cards). Pokud se tedy pustíte do all-in v takovémto případě, vyhrajete (téměř) ve třech ze čtyř konfrontací.
Nyní si představte, že se účastníte většího turnaje. V jeho rámci můžete takovýto souboj (K-K vs. A-J) podstoupit klidně pětkrát nebo šestkrát, na čemž není vůbec nic divného. Pak se ovšem počty malinko mění a pravděpodobnost vypadá asi takto: Šance, že vyhrajete jednu konfrontaci: 72 %. Šance na vítězství ve dvou konfrontacích: 52 %. Ve třech: 37 %. Ve čtyřech: 27 %. V pěti 19 %...
Stopka ve čtyřech z pěti
Pokud si tedy vezmeme, že proti hráčům s více žetony půjdete vždy all-in, hrozí, že vám tito zasadí smrtelný úder ve více než 80 % případů! V podstatě je to jako hrát ruskou ruletu: každé jednotlivé otočení bubínku vám dává větší šanci, že narazíte na kulku.
V praxi se při turnaji nebo no-limit cash game jen stěží vyhnete situaci, kdy budete nuceni jít do hry se všemi vašimi žetony, ve vašich silách je však počet "all-inů" omezit na nezbytné minimum. Snažte se tedy sázet all-in jen, když je to opravdu nutné (kvůli matematickým ohledům) a pokud možno vždy proti hráčům, kteří mají méně žetonů než vy (kvůli psychologickým a praktickým důvodům - i když prohrajete, zůstáváte ve hře).
Dobrý hráče pokeru musí tedy, stejně jako například dobrý makléř, hlavně umět zvažovat všechna pro a proti a brát v potaz veškerá rizika související s každým jeho krokem - mluvou správců IT by se dalo říci, že dobrý hráč pokeru musí mít kvalitní "risk management" neboli správu rizik.
Vždy, když máte choutky jít bezmyšlenkovitě do nějaké all-in konfrontace, zamyslete se tedy, zda je pravděpodobnost na vaší straně a zda za to eventuální zisk vůbec stojí - možná si tak zachráníte zadek a díky jednomu momentu později stanete na stupni vítězů místo toho, abyste jim leštili boty...
