Berlín - Odchod Řecka z eurozóny by byl zvládnutelný, lepší by ale bylo, kdyby Řecko v eurozóně nadále zůstalo. Německému listu Frankfurter Rundschau to řekl člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen.
Spekulace o odchodu Řecka z eurozóny v poslední době sílí s tím, jak se blíží splatnost další části úvěru, který země čerpá od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
"Za prvé, mojí jasnou prioritou je, aby Řecko zůstalo v měnové unii," podotkl Asmussen. "Za druhé, je v rukou Řecka, aby se o to postaralo. A za třetí, odchod Řecka by byl zvládnutelný," dodal.
Asmussen ale také upozornil, že takzvaný "Grexit", tedy odchod Řecka z eurozóny, by nebyl tak úplně hladký, jak si někteří představují. "Bylo by to spojeno se ztrátou růstu a vyšší nezaměstnaností a bylo by to velmi drahé. Pro Řecko, pro Evropu jako celek a také pro Německo," řekl.
Čeká se na německý ústavní soud
Podle Asmussena by také bylo dobré, kdyby začal co nejdříve fungovat Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ten je trvalým záchranným fondem eurozóny a nástupcem dočasného fondu EFSF (Evropský fond finanční stability). "ESM je pro řešení takové krize lepším nástrojem než EFSF," řekl.
Ústavní soud v Německu nyní zkoumá, zda ESM, a vedle něj také zvažovaný fiskální pakt, je v souladu s německou ústavou. Verdikt má být vynesen 12. září. Bez souhlasu soudu Německo nemůže obě smlouvy právoplatně ratifikovat. A ESM nemůže bez podpory Německa ani začít fungovat.
Asmussen se vyjádřil i k otázce společných dluhopisů za celou eurozónu, takzvaným eurobondům. Společný dluh je podle něj logickým řešením pouze v situaci, kdy bude existovat plná fiskální unie. Dodal přitom, že eurobondy nejsou nástrojem pro řešení krize.
Prezident ECB Mario Draghi začátkem srpna avizoval, že by se ECB mohla vrátit k odkupu státních dluhopisů, aby snížila náklady na obsluhu dluhu zemí, jako jsou Itálie a Španělsko. Intervenci ze strany ECB ale nelze čekat dříve než v září a pouze za předpokladu, že vlády zemí eurozóny do té doby aktivují záchranné fondy, aby mohly ECB v nákupech dluhopisů podpořit.
Zásah ECB jen v omezené míře
Asmussen řekl, že aby ECB zvážila intervenci ve prospěch ohrožených zemí eurozóny, vláda každé takové země bude muset nejprve požádat o pomoc záchranné fondy a splňovat ekonomické podmínky, které jsou s poskytnutím pomoci spojené.
"Podle mého osobního názoru by bylo dobré vyžadovat, aby nejdříve musela být podána žádost o intervenci na primárním trhu prostřednictvím fondů EFSF a ESM, než se zapojí také ECB," řekl Asmussen.
List poznamenal, že Draghi ve svém posledním vystoupení v bankovní radě neřekl, že nový program odkupu státních dluhopisů bude omezen co do objemu a z hlediska časového určení. Asmussen proto dostal od novinářů otázku, zda úspěch zvažovaných kroků je spojen s předpokladem, že zásah ECB bude v neomezeném objemu.
"To jste mu rozuměli správně. Ale počkejte si. My teď pracujeme na dalších podrobnostech k tomu novému programu a bavit se o nich budeme na příští schůzce," doplnil Asmussen.
