Atény - Ještě před měsícem naznačovala nová řecká vláda premiéra Antonise Samarase, že od Evropské unie očekává posunutí termínu, k němuž má snížit schodek státního rozpočtu pod tři procenta HDP.
Brusel, a zejména hlavní věřitel země Německo, to ale kategoricky odmítli a pohrozili, že Atény ponechají svému osudu. I za cenu toho, že by Řecko opustilo eurozónu.
Samarasův kabinet tvořený konzervativci, socialisty a malou formací Demokratická levice, se ale minulý týden dohodl na nových úsporách v objemu 11,5 miliardy eur. Vytvořil tak základní předpoklad pro to, aby od Unie dostal další tranši z úvěru sjednaného společně s Evropskou centrální bankou (ECB) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF).
Tzv. trojka, sestávající ze zástupců EU, ECB a MMF, řecké úsilí dokázala ocenit a na závěr své mise, kterou ukončila v pondělí, oznámila, že je s tempem reforem v zemi předběžně spokojena a v září vyřkne svůj definitivní ortel.
"Rozhovory probíhaly úspěšně, udělali jsme slušný pokrok," citovala agentura Reuters šéfa mise Poula Thomsena. "Teď si dáme pauzu a vrátíme se zase počátkem září."
Tehdy také trojka definitivně rozhodne o tom, zda Řecku peníze poskytne. Je ale rovněž možné, že si počká na výrok Spolkového ústavního soudu, který se má 12. září vyslovit k otázce Evropského stabilizačního mechanismu.
Už není kde brát
Samarasova vláda je připravena dále krátit mzdy státních zaměstnanců i penze. Šetřit se má rovněž v resortech obrany a školství. To se nelíbí prakticky nikomu.
Průměrná mzda v zemi klesla pod 1200 eur, nezaměstnanost se vyšplhala na 22,5 procenta práceschopné populace, která už k dalším obětem není připravena.
Řecké hospodářství čeká letos další propad, vládní škrty dusí spotřebu a privatizace státních a polostátních podniků postupuje hlemýždím tempem.
V průběhu srpna musí navíc vláda najít 2,6 miliardy eur, aby splatila další část dluhu. Ministerstvo financí proto uvažuje o tom, že vydá tříměsíční a půlroční pokladniční poukázky s cílem přežít do září.
"Nakládáme velmi obezřele s našimi zlatými rezervami," naznačuje další možnosti sanace státního rozpočtu náměstek šéfa resortu Christos Stajkuras.
Koncem měsíce pocestuje Samaras do Berlína a Paříže, aby jednal s kancléřkou Angelou Merkelovou a prezidentem Francoisem Hollandem a vydobyl si na nich případné ústupky v programu vládních úspor.
Pozornost EU se v poslední době začala od Řecka, které dluží v zahraničí přibližně 260 miliard eur, stáčet k Itálii s téměř dvoubilionovým dluhem a zejména ke Španělsku, jež si půjčilo osm set miliard.
Nervozita stoupá v posledních dnech v Itálii, jejíž premiér Mario Monti vyvolal v EU velké pozdvižení návrhem, aby vlády jednotlivých zemí mohly za současné krize obcházet parlamenty a přijímat opatření i bez jeho souhlasu.
V pondělí se ratingová agentura Standard and Poor's rozhodla snížit patnácti bankám v zemi rating, neboť se domnívá, že nebudou v dohledné době schopny platit své dluhy.
