* Cena zlata opět překonala rekord, v Asii se jeho cena vyšplhala až nad 1215 dolarů za unci * Investoři ho kupují kvůli slabému dolaru a nejistému výhledu ekonomiky
Mendrisio - Švýcarská společnost Argor-Heraeus slévá zlaté slitky, jak rychle to jen jde, aby uspokojila poptávku centrálních bank a individuálních investorů.
Ve městečku Mendrisio ve Švýcarsku je zpracovávána zhruba třetina světového zlata na slitky a cihly. A obchodu se daří - každým dnem přijíždí nové plastové pytle s náramky, náhrdelníky a řetízky z dálného východu, ze zastaváren z Asie a z různých klenotnictví z Evropy a Severní Ameriky.
"Zlato nemizí, může to být pozůstatek po vaší prababičce nebo dárek od bývalého přítele," říká Erhard Oberli, ředitel rafinéria Argor-Heraeus, který ročně zpracuje přibližně 400 tun zlata.
Globální horečka
Uprostřed globální zlaté horečky, hnané miliardovými hedgovými fondy, spekulanty a centrálními bankami, spěchajícími k navýšení rezerv se cena zlata dostala nad 1200 dolarů za trojskou unci - tedy na rekordní hodnoty.
„Zlato se nezměnilo, ale kupující se změnili," říká Suki Cooper, stratég pro vzácné kovy u banky Barclays Capital. „Došlo ke strukturální změně na straně investorů - od asijských centrálních bank k individuálním investorům, nakupujícím zlaté cihly a mince," dodává.
Zlato nabírá na přitažlivosti. Například proslulý 160 let starý londýnský obchodní dům Harrods začal prodávat zlaté mince, stejně jako cihly - od jednogramových slitků až po 12,5 gramové, 400 uncové cihly, které bývají ve filmech zobrazovány ve velkých trezorech. Ve spodním podlaží nákupního domu, kde je propagováno zlato, se začalo objevovat mnoho zaujatých kupujících.
Chris Hall, ředitel prodeje zlata v Harrods říká: „Byli jsme překvapeni, jakou mělo zlato odezvu. Slitky a cihly jsou rozhodně populárnější než mince. A 100 gramové slitky jsou naprosto nejoblíbenější."
Reklama na zlato
Ve Spojených státech jsou při večerním vysílání televize zcela běžné reklamy, zdůrazňující rostoucí cenu zlata, zatímco prodejci shání místa v nákupních centrech a pořádají po domech soukromá sezení za účelem prodeje zlata.
Zlatníci nejsou jediní, kdo předvídají zlatu vysokou cenu. Jim Rogers, investor proslavený investováním do komodit, předpovídal na pro televizi Bloomberg, že cena zlata může dosáhnout 2000 dolarů za unci. To vyvolalo odezvu ekonoma Nouriela Roubiniho, známého z varování před globální ekonomickou krizí. Na konferenci v New Yorku označil Roubini předpověď J. Rogerse jako „naprostý nesmysl" s odůvodněním, že neexistují žádné inflační ani ekonomické tlaky, které by vyhnaly cenu zlata až na 2000 dolarů za unci.
Ale i ti největší milovníci zlata byli překvapeni, když indická centrální banka oznámila, že kupuje 220 tun zlata od Mezinárodního měnového fondu za 6,7 miliard dolarů. Ostatní banky by pak mohly následovat a začít se zbavovat aktiv denominovaných v dolarech - jako například vládních dluhopisů a nahrazovat je zlatem.
„Máme dost peněz na nákup zlata, Indie k tomu má dostatek devizových rezerv," komentoval celou situaci Pranab Mukherjee, indický ministr financí.
Konec tradice, všichni do zlata
Centrální banka Srí Lanky také oznámila, že nakupovala zlato. Takový trend by mohl ublížit Spojeným státům, které potřebují zahraniční kupce amerických dluhopisů, aby mohli financovat svůj rostoucí dluh.
Čína za posledních šest let zdvojnásobila své zlaté rezervy, ale Indie byla určitým překvapením, protože to naznačilo, že i nejtradičnější investoři přesouvají části svých aktiv do zlata.
Známý manažer hedgového fondu, Paul Tudor Jones, svým investorům minulý týden říkal: „Nejsem přílišný nadšenec zlata. Ale je to majetek, který má, jako vše ostatní, své místo a svou dobu. A ta doba nastala právě nyní."
Dle údajů ze Světového koncilu pro zlato, klesla v druhém čtvrtletí spotřeba zlata na šperky o 20 procent, zatímco investiční poptávka po zlatu vzrostla o 51 procent.
Zlato prodávané v Harrods je vyráběno firmou PAMP - konkurenčním švýcarským rafinérem. Dle ředitele společnosti MKS, která firmu PAMP vlastní, tvoří poptávku po 100 uncových a menších zlatých cihlách z více než 80 procent individuální investoři.
Šperky jdou na odbyt
Prodej šperků a prodej zlata individuálním investorům je nyní velmi výrazný i ve Spojených státech a západní Evropě. Ředitel společnosti MKS to považuje za nový trend, protože doposud bylo investování do zlata daleko populárnější na dálném východě a v Asii. Evropa a USA se v tomto ohledu stále jeví jako rozvíjející se trhy.
Nedávné politické události mohou hrát také významnou roli v globální zlaté horečce. S celosvětovým tvrdým zákrokem proti daňovým rájům a švýcarskými bankami vyzrazujícími úřadům jména nejbohatších Američanů, předpokládá mnoho odborníků, že lidé budou preferovat investice, které lze snadno ukrýt před daňovými úřady.
„V Evropě chtějí lidé zlato, které by mohli skladovat bez jakýchkoliv dokumentů," říká Bernhard Schnellmann, ředitel pro služby u Argor-Heraeus. Rafinér obvykle ani nezná místo určení zlatých cihel, zná pouze identitu banky v Curychu nebo Londýně, která předává zásilku.
Region v okolí městečka Mendrisio je po desetiletí známý rafinováním zlata. Svou polohou těží z blízkosti Itálie s dlouhou tradicí výroby šperků a levnou pracovní silou, stejně jako z reputace Švýcarska pro finanční stabilitu a diskrétnost. Švýcarská vláda také pomáhá obchodu, když se zaručuje za ryzost zlata a pečlivě reguluje celé průmyslové odvětví.
100 gramové zlaté slitky, které zde vyrábí, pasují ideálně do dlaně a mají na sobě cenovku 3500$. Zatímco standardní 12,5 kilové cihly jsou velká těžítka, jejichž cena je vyšší než apartmán na Manhattanu.
„Veškeré suroviny, které přijdou, musíme také odevzdat. Není to náš materiál." Říká E. Oberli z Argor-Heraeus.
Firma za vysokými zdmi
Následkem je pak uzavřené diskrétní společenství. Celý závod je obehnán vysokými betonovými zdmi a všichni zaměstnanci musí projít detektory kovů, když jdou každý den z práce.
Každý má strach, že někdo bude sledovat zákazníky. Proto se banky zdráhají pouštět ven jakékoliv informace.
Oberli je velmi obezřetný vůči neznámým klientům a přijímá materiál pouze ze zlatých dolů se zaručeným původem s obavami před zlatem z válečných konfliktů z rebely obsazených míst v Africe a jinde.
Argor-Heraeus se stará, aby během rafinace nezmizelo ani to nejmenší množství vzácného kovu. Zlatý prach z bot pracovníků a návštěvníků je při jejich odchodu shromažďován na speciálních rohožkách. Každoročně je také spalován oděv, který zaměstnanci nosí, aby šlo získat zpět i droboučké množství zlata.
Ředitel Oberli věří, že i přes krizi je jeho odvětví odolné proti recesi. „Zlato bylo investicí po dobu šest tisíc let. A dokud nebude mít alternativu, stále tomu tak bude."
