Londýn, Praha - Desítky tisíc Řeků, kteří si mohou dovolit Porsche Cayenne, ale k vysokým daním se nehlásí. Italští politici utrácející veřejné peníze za luxusní vozy. Polovina mladých Španělů bez práce. To jsou podle redaktorů BBC nejčastější mýty o ekonomické krizi v eurozóně.
K tomu, že se z neúplných informací stává pravda nebo že se informace vykládají jinak, než jak původně zazněly, dochází podle autorů zvláště tehdy, pokud se hodí do určitého příběhu. Například když je díky nim možné říci, že ekonomika je odsouzená k nezdaru kvůli rozmařilosti tamních občanů.
Řecký mýtus vznikl v jediném městě
S historkou o drahých automobilech v Řecku přišel bývalý ekonomický poradce tamního premiéra Herakles Polemarchakis. Zpráva "V Řecku je více řidičů Porsche než těch, kteří platí daně" se ve světových médiích objevila koncem října 2011.
"Před několika lety tu bylo mnohem více luxusních automobilů než jedinců, kteří nahlásili větší roční příjem než 50 tisíc euro (1,24 milionu euro) a kteří z něj platí daně. Toto číslo je přitom jen nepatrně vyšší, než činí cena vozu," tak zní zřejmě nejcitovanější myšlenka tohoto Řeka, který aktuálně působí na britské Warwick University.
Později Polematchakis připustil, že jeho prohlášení nebylo založené na oficiálních datech a pouze se opíralo o to, co se v řeckých politických kruzích už léta říkalo.
Jediným faktem, o který se tehdy skutečně opřel, byl počet automobilů v řeckém městě Larissa, kde s ním jezdilo dvakrát tolik lidí než například v Londýně nebo New Yorku
Jaká je tedy skutečnost? V roce 2010 se k vysokému příjmu přihlásilo přes 311 tisíc Řeků. Mluvčího společnosti Porsche toto číslo upřímně rozesmálo. Za posledních devět let si totiž vůz Cayennes koupilo v Řecku pouze přibližně 1500 lidí.
Podzimní zpráva přitom zapůsobila na německé komentátory jako červený hadr na býka. "Naši daňoví poplatníci sice mohou být pyšní na to, jak se nám daří v exportu, méně ale asi budou nadšení z toho, že mají zachraňovat národ, jehož lidé mají takto rozvolněný přístup ke svým daňovým povinnostem," napsal jeden z nich do listu The Telegraph.
Jak jsme si ukázali, historka o tom, že Řekové mají na luxusní auta, ale daně neplatí, má tedy trhliny. Jak ovšem BBC připouští, i tak se v této jihoevropské zemi na daních vybere podprůměrně málo.
Částka, která se vybrala na dani z příjmu, v Řecku představuje 4,7 procenta tamního HDP. To je nejméně v eurozóně - například ve Velké Británii se jedná o desetiprocentní podíl.
Luxusní vozy pro italské politiky
S automobily souvisí i další mýtus, týkající se pro změnu Itálie.
Tamní politici prý řídí zásadně drahé vozy s tónovanými skly jako Alfa Romeo, Maserati nebo Audi. Ty si přitom pořizují z peněz, které se vyberou na daních.
Dohromady mělo být v Itálii těchto aut ohromujících třicet tisíc, což by ročně vyšlo poplatníky na 2 miliardy eur (50 miliard korun).
Prohlášení ministra vnitra, ze kterého tato zpráva vznikla, ale ve skutečnosti znělo jinak.
Centrální i lokální vláda v Itálii provozují celkem 72 tisíc vozů. Většina z nich ale slouží k zajištění služeb - jedná se například o školní autobusy, dodávky nebo nákladní vozy. Výhradně politikům sloužilo "pouze" pět tisíc těchto vozidel.
Španělsko: Podceňujeme šedou ekonomiku
Na jihu Evropy zůstaneme i v posledním případě. Míra nezaměstnanosti mezi mladými Španěly podle únorových statistik překonala 50 procent.
Podle tamních ekonomů ale tento ukazatel nepodává o španělském pracovním trhu úplný obraz. Stejně jako například v Řecku totiž i tady existuje rozsáhlá šedá ekonomika, kde si má část mladých Španělů, kteří jsou oficiálně bez práce, vydělávat.
Pravdou ale je, že to byla s nejvyšší pravděpodobností právě nezaměstnanost, která rozvoji stínového sektoru napomohla, zdůrazňuje rakouský ekonom Freidrich Schneider.
