Reykjavik - Náhrady za znehodnocení vkladů Nizozemsku a Velké Británii neplaťme. Tak zní vzkaz Islanďanů vládě. Výplatu odmítlo v sobotním referendu podle prvních odhadů hned 93 procent z nich.

Obyvatelům ostrova se nezamlouvají především úroky, které by měl Island zaplatit z částky 3,8 miliardy eur (přes 97 miliard korun).

Právě na necelé čtyři miliardy eur, tedy více než třetině ročního HDP země, byly vyčísleny ztráty související s krachem internetové banky Icesave, která se stala pomyslným jablkem sváru.

Tato online filiálka islandské Landsbanki totiž nabízela více než 6procentní zúročení vkladů, čímž nalákala mnoho spořitelů.

Předloni ovšem dosáhl společný zahraniční dluh Landsbanki a dalších dvou islandských bank pětinásobku ostrovního HDP. A když v září 2008 padla americká banka Lehman Brothers, bylo jen otázkou dní, kdy tahle bublina praskne. Nejhůře dopadli právě střadatelé z Británie a Beneluxu.

Kdo je čí nepřítel?

Země sice své obyvatele vyplatily, ale teď požadují náhradu po malé zemičce.

Spor dokonce vygradoval tak, že Britové zařadili Island na seznam oficiálních nepřátel státu. To pro změnu vyvolalo vlnu odporu mezi Islanďany a na vládě si vymohli referendum. A v něm dali v sobotu jasně najevo, co si o úroku 5,5 procenta myslí. Pro zaplacení bylo pouze 1,6 procenta hlasujících.

Island platební závazky z krachu Icesave v zásadě uznává, ale chce vyjednat příznivější podmínky. Premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová už oznámila, že její kabinet zůstává u moci.

"Musíme pokračovat a debatu o (Icesave) dokončit. Musíme mít dohodu," řekla svým krajanům ve veřejnoprávní televizi.

Dohoda je přitom pro Island klíčová. Bez ní totiž země balancující na pokraji bankrotu zřejmě může zapomenout na životně důležité úvěry od Mezinárodního měnového fondu (IMF).