Brusel - Šest hospodářsky nejslabších zemí Evropské unie bude moci výrazně snadněji čerpat miliardy eur evropských dotací z rozvojových fondů. 

Oproti dosud platným pravidlům čerpání dotací tak tyto země na rozvoj svých ekonomik získají k dosud schváleným financím ještě bezmála tři miliardy eur k dobru.

Tato forma pomoci se bude vztahovat na projekty podporující infrastrukturu a vzdělanost v těch zemích, které za finanční krize a hospodářské recese potřebovaly od EU finanční pomoc - tedy v Řecku, Irsku, Portugalsku, Lotyšsku, Maďarsku a Rumunsku. 

Všech sedmadvacet členských zemí muselo dosud evropské projekty spolufinancovat vkladem 15 až 50 procent celkových nákladů. Šestice nejslabších teď bude k proplacení projektu potřebovat jen pět procent peněz z vlastního.

EU se poučila z krizového vývoje

S odvoláním na pondělní návrh eurokomisaře pro regionální politiku Johannese Hahna o tom informovala agentura AP.

Celkovou sumu 91 miliardy eur, která je na rozvojové projekty do roku 2013 vyčleněna, toto opatření nezvýší. Zmíněné šestici zemí to ale podle Evropské komise uvolní k dispozici 2,9 miliardy eur, které nebudou muset platit ze svého.

Všech šest zemí, kterých se opatření týká, získalo od vypuknutí krize v roce 2008 záchranné půjčky od EU. Například Maďarsko si od té doby zase získalo důvěru investorů a půjčuje si na trzích. Pomoci pro Řecko, Irsko a Portugalsko se ale dostalo kritiky za to, že příliš tvrdými škrty tamní ekonomiku ještě více zpomalily.

Celkem bylo dosud vyplaceno na rozvojové projekty vyplaceno jen 23 miliardy eur, takže v šestici nejvíce postižených zemích může tento balík fungovat jako stimulační balíček.

"Svým způsobem Marshallův plán"

Prezident evropské komise Jose Manuel Barroso už proto návrh označil za "svým způsobem Marshallův plán" pro ekonomické oživení, který má "podpořit prosperitu a konkurenceschopnost."

Spolufinancování projektů ale není pro šestici cílových zemí jediný problém týkající se čerpání evropských dotací. Některé z nich mají totiž podobně jako Česko problémy prokázat, že jsou dobře řízené, udržitelné a že podpoří ekonomický růst.

Plány Evropské komise, jak je naznačila na nedávném summitu eurozóny, musí ještě schválit Evropský parlament. Tam by ale mohly narazit na odpor jiných slabých členských zemí, jako je Bulharsko nebo Litva, které sice pomoc EU nečerpaly, ale potíže mají podobné.