reklama
 
 

Hádanka se vrací. Bude Španělsko potřebovat záchranu?

6. 4. 2012 15:55
Obavy z roku 2010, že čtvrtá ekonomika eura nezvládne dluhy, se minulý týden vrátily

Madrid - Stane se Španělsko čtvrtou zemí eurozóny, která bude potřebovat záchranu? Ta otázka se minulý týden vynořila stejně rychle, jak na přelomu roku zhasla.

Španělská ekonomika se nachází v "extrémních potížích", prohlásil minulý týden španělský premiér Mariano Rajoy a podle agentury Bloomberg tím "zvýšil pravděpodobnost záchrany."

Obavy, že k ní jednou dojde, se poprvé objevily už koncem roku 2010, kdy Madrid prodával své desetileté dluhopisy s úrokem 5,54 procenta.

Když se prodávaly stejné dluhopisy minulý týden, vyskočil jejich úrok na 5,81 procenta. Což je nejen nejvyšší hodnota od loňského prosince, ale také hodnota nebezpečně blízká magické hranici šesti procent, za kterou musely vyhledat mezinárodní pomoc Řecko, Irsko a Portugalsko.

Pojistky proti bankrotu zdražily o pětinu

Od 2. března, kdy Rajoy oznámil, že nedodrží dohodnutý rozpočtový schodek, vzrostl úrok na španělských klíčových desetiletých dluhopisech o jedno procento. Pojištění proti bankrotu Španělska (CDS) vzrostlo od začátku roku dokonce o 21 procent.

Pro euro je návrat obav kolem Španělska nepříjemnou zprávou, což pocítily akcie (index Stoxx Europe 600 propadl ve čtvrtek na nejnižší hodnotu za čtyři týdny), dluhopisy (vzrostly úroky Itálie ale i Francie) i měny (švýcarská národní banka musela zasáhnout a tlumit zisky svého franku, jak do něj investoři investovali coby do bezpečného přístavu).

Důvody k obavám trhů jsou známé: španělská ekonomika je čtvrtá největší v eurozóně a je skoro dvakrát tak velká jako všechny tři dosud zachráněné země dohromady. Její problémy jsou přitom velmi podobné dnes jako dříve.

Když se v prosinci 2010 server týdeníku Economist v anketě svých čtenářů ptal, jestli Španělsko bude potřebovat záchranu, těch, kteří odpověděli NE, byla většina, celkem 52 %. Economist však tehdy premiérovi Zapaterovi vytýkal pomalé tempo reforem. Ta samá výtka minulý týden směřovala v komentářích i za jeho nástupcem Marijanem Rajojem.

Na záchranu Španělska se sázelo už před rokem

Když na jaře 2011 Evropská unie a Mezinárodní měnový fond zachránily Portugalsko, napsal vlivný komentátor Financial Times Wolfgang Münchau, že kvůli slabým bankám postiženým poklesem realitního trhu bude nakonec záchranu potřebovat i Španělsko.

Problém Španělska není ani tak jeho státní dluh, jako dluh bank po prasknutí realitní bubliny. V tom se podobá víc Irsku než Řecku. Server BusinessInsider si přesto na jaře 2011 tipnul, že k záchraně Španělska dojde na rozdíl od Irska ještě dříve, než tamní vláda zachrání své banky. Německo s Francií totiž budou chtít zachránit své banky, které ve Španělsku investovaly.

I o rok a půl později je tahle možnost pořád otevřená.

"Na prvním místě je zapotřebí věnovat víc pozornosti úklidu po realitní bublině ve finančním sektoru," varoval ve své páteční ranní glose ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. "Banky váhají s prodeji nadhodnocených nemovitostí a přiznáváním skutečných ztrát," dodal.

Kolik by v případě záchrany Španělsko potřebovalo, proto není snadné odhadnout. Dosavadní ochranný euroval byl všeobecně považován za příliš nízký na to, aby Španělsko zachránil. Když byl nedávno navýšen, prohlásil německý ministr financí: "Myslím, že je dost velký."

Manévrovací prostor se zúžil

Peníze do fondu ale mají připlouvat postupně a není jasné, kolik v něm kdy bude peněz skutečně k dispozici, ani to, zda a o kolik navýší záchranné fondy také země G20.

Manévrovací prostor Španělska se zužuje. Země je od loňského posledního kvartálu znovu v recesi, nezaměstnanost vzrostla na 23 procent a EU vyžaduje tvrdé škrty.

"Poté, co Španělé v roce 2011 přestřelili, a deficit dosáhl 8,5 %, může technokratický tlak na snížení deficitu pod 3 % HDP do roku 2013 tlačit ekonomiku do hluboké recese," upozornil Jan Bureš. Podle něj by proto bylo vhodné smířit se s tím, že roku 2013 Španělsko nedosáhne deficitu 3 % HDP požadovaného fiskálním kompaktem.

Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi však situaci vyhodnotil do značné míry opačně.

Podle něj nejsou rostoucí úroky na španělských dluhopisech výrazem toho, že tříleté půjčky ECB ve výši bilionu eur (LTRO) přestaly fungovat. Podle Draghiho jde spíš o signál, že trhy mezi periferními zeměmi eura rozlišují a že tím vládě v Madridu vzkazují, aby si pospíšila s reformami.

autor: Karel Toman | 6. 4. 2012 15:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama