S Američany a Japonci drží krok na starém kontinentu jen Švýcarsko, severské státy a Německo, naopak nové členské země Evropské unie svoji zaostalost dohánějí jen pomalu. Vyplývá to z přehledu inovačních schopností, který dnes zveřejnila Evropská komise.
V hodnocení skončila Česká republika pod průměrem na 20. příčce z 25 členů EU, Slovensko o dvě příčky níže. Zatímco Česko zařadila EK do skupiny zemí, které se zaostávání snaží pomalu dohnat, Slovensko skončilo mezi státy, jejichž ztráta roste.
"Jestli současné tendence v 25 členských státech budou pokračovat, propast mezi Evropou a USA nebude překlenuta," varovala evropská exekutiva. "Pro inovace musíme dělat více," zdůraznil místopředseda EK Günter Verheugen s připomínkou, že povzbuzování inovací je pilířem unijní strategie pro hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst.
EU málo investuje
EU investuje do výzkumu a vývoje o třetinu méně peněz než USA a v této oblasti jí začínají šlapat na paty i Čína a Indie. Vedle výdajů na vědu však komise v přehledu inovačních schopností přihlížela i k dalším faktorům, které ovlivňují praktické uvádění
vědeckých poznatků do života - od množství vysokoškoláků a internetových přípojek až po počet přihlášených patentů.
Jako příklad ze života Verheugenův mluvčí Gregor Kreuzhuber připomněl, že digitální přehrávač MP3 sice vymysleli němečtí výzkumníci, ale plody z trhu v podobě milionových zisků sklízí kalifornský výrobce Apple.
Evropskými šampiony v inovacích jsou podle Bruselu Švýcaři, Finové, Švédové, Dánové a Němci. Většina původních členů, včetně velkých ekonomik Francie, Británie a Itálie, spadá do průměru.
Kromě Němců patří i Lucembursko, Irsko a Malta mezi země, které vykazují nejlepší výkony v poměru mezi vstupy do inovací a praktickými výsledky.
Dohnat ztrátu se snaží Slovinci, Maďaři, Portugalci, Češi, Litevci, Lotyši, Řekové, Kypřané a Malťané. A půdu pod nohama kromě Slováků ztrácejí Španělé, Poláci, Estonci a kandidátské země.
Česko má tři hlavní problémy
Komise označila za hlavní problémy vstupy do vzdělávání, sepětí vysokých škol s podniky a úzká hrdla ve financování inovací. Ocenila relativně lepší uplatňování inovací v praxi, zřejmě díky zahraničním investicím a transferu technologií. "Nicméně celkový trend ve výkonnosti ČR je slabý. Většina ukazatelů a trendů je velmi blízká průměru či pod průměrem EU, což naznačuje, že dohánění jiných zemí potrvá Česku velmi dlouho," uvedla EK.
Slovensku zase doporučila zlepšit úroveň vysokoškolského a zejména pak celoživotní vzdělávání, klíčového pro zvládnutí nových technologií. Záhodno je také zvýšit zapojení malých a středních podniků do inovací, protože nyní představuje jen třetinu unijního průměru, a zlepšit propojení mezi výzkumem ve veřejném a soukromém sektoru. Upozornila rovněž na celkově velmi nízké výdaje na výzkum ve veřejném a podnikovém sektoru (0,24, resp. 0,23 procenta hrubého domácího produktu).
