Čína měla v březnu první obchodní deficit po šesti letech

ČTK ČTK
10. 4. 2010 17:57
Deficit čínského obchodu dosáhl 7,24 miliardy dolarů
Foto: Reuters

Peking - Zahraniční obchod Číny v březnu skončil s deficitem 7,24 miliardy dolarů (asi 136,4 miliardy Kč). Je to první deficit za téměř šest let a je za ním hlavně vyšší dovoz ropy, automobilů a surovin. Oznámila to v sobotu čínská celní správa. Březnový deficit ale podle ní lze považovat za ojedinělý a také ekonomové předpokládají, že ani první schodek od dubna 2004 nezastaví zpevňování kurzu čínské měny.

Proti loňskému březnu se zvýšil objem vývozu i dovozu. Než ale Čína odbourá protikrizová opatření přijatá koncem roku 2008, chce mít jistotu, že hlavně vývoz se dostatečně zotaví. Pak lze také uvažovat o tom, že Čína povolí další revalvaci tamní měny jüan. Od července 2008 Peking drží kurz měny k dolaru prakticky na neměnné úrovni, což je jedním z bodů sváru mezi USA a Čínou.

"Obchodní deficit bude pravděpodobně uváděn jako důkaz, že se obchodní toky samy upravují, i když se kurz čínské měny prakticky nemění. My si ale myslíme, že to nebude stačit na to, aby se tím zastavil proces růstu kurzu jüanu v nadcházejících měsících," řekl ekonom finančního ústavu Royal Bank of Canada Brian Jackson.

Objem vývozu se v březnu meziročně zvýšil o 24,3 procenta na 112,11 miliardy dolarů (asi 2,11 bilionu Kč), nicméně dovoz vzrostl o 66 procent na 119,35 miliardy dolarů (asi 2,25 bilionu Kč). V samotném březnu objem exportu proti předchozímu měsíci vzrostl o 18,6 procenta, zatímco dovoz se proti únoru zvýšil o 37,3 procenta.

Peking je pod silným tlakem, převážně ze strany Spojených států, aby přestal vázat kurz jüanu na dolar. Washington si stěžuje, že čínská měna je výrazně podhodnocena, což nahrává čínským firmám při vývozu zboží na světový trh. Problematikou se příští týden budou zabývat americký prezident Barack Obama a jeho čínský protějšek Chu Ťin-tchao, kteří se ve Washingtonu zúčastní summitu o jaderné bezpečnosti.

Bývalý ministr financí USA Henry Paulson řekl, že je v zájmu Číny, aby měla flexibilnější kurz jüanu. Lépe se jí tak prý bude bojovat s inflací a bude schopna podpořit domácí poptávku jako důležitý pilíř hospodářského růstu. Čínská ekonomika by při růstu dosud hodně závislá na exportu, to se ale v poslední době mění.

Paulsonův nástupce Timothy Geithner ve čtvrtek cestou z Indie krátce navštívil Peking, kde se rovněž zmínil o kurzové politice Číny. Následně se objevily spekulace, že se pracuje na dohodě, která by Čínu přiměla svůj postoj k této problematice změnit. Březnový obchodní deficit, byť je podle úřadů jen přechodný, však může způsobit, že Čína případnou revalvaci jüanu odloží na později.

Ekonom společnosti Capital Economics v Londýně Mark Williams ale řekl, že pokud je březnový deficit obchodní bilance opravdu jen přechodný, pak by mělo být Číně jedno, zda k revalvaci měny přistoupí hned, nebo později. "Může k tomu dojít kdykoliv, nicméně nejpravděpodobnějším termínem zůstává červen," řekl. To už budou k dispozici data za dva měsíce, které už nejsou ovlivněny určitými výkyvy v souvislosti se začátkem lunárního roku.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy