Praha - Studenti českých středních škol sledují aktuální dění o mezinárodní ekonomii, hospodářské politice i Evropské unii. Problém je však nízká úroveň jejich znalostí v oblasti ekonomické teorie, která má pomoci využívat informace při praktickém rozhodování. Ukázaly to výsledky školních kol druhého ročníku ekonomické olympiády, které dnes na tiskové konferenci zveřejnili zástupci Institutu ekonomického vzdělávání (INEV) ve spolupráci s Českou národní bankou (ČNB).
Studentům nedělaly problémy úlohy, které se týkaly například kolísání kurzu české koruny nebo mezinárodní dělby práce. Nedokázali však odpovědět například na otázku, čím jsou kryté české peníze.
Ve většině případů se domnívali, že v Česku platí takzvaný zlatý standard, tedy že když přijdou do banky, dostanou výměnou za bankovku kousek zlata. Podle ředitelky INEV Martiny Bacíkové je to problém, protože lidé pak nedokážou své znalosti využívat v běžném životě. "Studenti čerpají informace převážně z toho, co se aktuálně děje. Jejich znalosti jsou tedy jakási reflexe, nejsou však připraveni na to, co se může v ekonomice stát v budoucnu a netuší ani, jak se s tím vypořádat," uvedla Bacíková.
Průměrná úspěšnost studentů navíc ve srovnání s minulým ročníkem klesla, a to z loňských 46,2 procenta na letošních 43,4 procent. Zatímco nejsilnější oblastí se letos stala mezinárodní ekonomie, kde studenti správně odpověděli na více než polovinu otázek, nejslabší výkon podali v oblasti mikroekonomie. Tady správně odpověděli na pouhých 35 procent otázek.
"Znalosti z této oblasti budou studentům chybět, pokud chtějí do budoucna třeba podnikat. Pro úspěch potřebují uvažovat v širších souvislostech. Lze to připodobnit k jazyku - pokud nerozumíte základům jazyka, slovíčka vám nepomohou, abyste porozuměli tomu, o čem se mluví," vysvětlila Bacíková.
Celorepublikové soutěže se letos zúčastnilo přes deset tisíc studentů z 235 škol, to je asi o šest tisíc účastníků více než v loňském roce. V počtu správně zodpovězených otázek byli nejúspěšnější návštěvníci gymnázií, kteří předčili své konkurenty z obchodních akademií asi o desetinu vyšším bodovým ziskem.
Cílem ekonomické olympiády je upozornit na problémové oblasti vzdělávání v oblasti finanční a ekonomické gramotnosti a pozvednout kvalitu výuky na českých školách. Právě proto se INEV snaží spolupracovat přímo s učiteli a usiluje o to, aby výuka finanční gramotnosti získala větší prostor při hodinách společenských věd, kam podle českého vzdělávacího systému spadá.
Bacíková by však uvítala také spolupráci s učiteli matematiky, kteří se však do projektu zatím nezapojili.
"Ekonomického a finančního vzdělávání je obecně málo, když už funguje, bývá dost mechanické. Lidé v oblasti ekonomie a financí často nemají základní znalosti a nedokážou rozeznat ani úplné hlouposti, které už ekonomická věda dávno vyvrátila," řekl v rozhovoru pro HN Mojmír Hampl a viceguvernér České národní banky, který je spoluzakladatelem soutěže.
Největší problém vidí Hampl v tom, že lidé, kterým ekonomický základ chybí, jsou odkázáni na to, aby jim informace o ekonomice někdo překládal do srozumitelného jazyka. Často pak podléhají dezinformacím. "Naším cílem je, aby lidé dokázali většinu věcí pochopit sami a žádné překladače už nepotřebovali. Každý musí být schopen interpretovat ekonomické informace sám," dodal Hampl.
Podle něj má projekt ekonomické olympiády potenciál uspět i v mezinárodním měřítku. Organizátoři soutěže tedy nyní jednají o spolupráci s kolegy z Maďarska a Izraele, kde by se soutěž mohla konat podobným způsobem.
Letos poprvé proběhla ekonomická olympiáda také na Slovensku. Největší rozdíl mezi českými a studentskými studenty byl v oblasti metodologie a dějin ekonomického myšlení, kde Slováci své české konkurenty výrazně předčili. V oblasti mezinárodní ekonomie měli naopak navrch Češi.
Za rozdíl podle organizátorů soutěže může fakt, že Slovensko je členem eurozóny a Národní banka Slovenska tedy netvoří centrální měnovou politiku. V průměrných výsledcích nebyl mezi Čechy a Slováky výrazný rozdíl, data však nejsou zcela jednoznačná, protože na slovenské straně se do soutěže zapojily pouze čtyři tisíce studentů, tedy výrazně méně, než v případě tuzemských škol.
Zítra se v prostorách ČNB uskuteční finále, kam se probojovalo 53 nejlepších studentů z celé republiky. Deset z nich postoupí do posledního kola, ve kterém bude účastníky zkoušet odborná porota. Hlavní cenou soutěže je stáž v belgické pivovarnické společnosti AB InBev, finalisté ale mohou také například získat cenu ČNB za nejlepší esej, její držitel se setká s centrálními bankéři a stráví v ČNB den.
