Minus 50 miliard každý rok. Ministerstvo financí počítá se stejným deficitem do roku 2021

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
Aktualizováno 1. 6. 2018 18:43
Schillerová: Schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovány do investic.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Ministerstvo financí počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Se stejným schodkem počítá i v dalších letech až do roku 2021. Prioritami rozpočtu v příštím roce je zvýšení důchodů, platů učitelů nebo růst investic. Vyplývá to z materiálu, který má agentura ČTK k dispozici.

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) už dříve několikrát zopakovala, že schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovány do investic. Také v letošním roce ministerstvo počítá se schodkem 50 miliard korun.

Priority rozpočtu hodlá ministerstvo financovat díky očekávanému růstu daňových příjmů a celkovému dobrému vývoji ekonomiky. Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok tak naplánovalo ve srovnání s letošním rozpočtem o 117,1 miliardy vyšší, tedy 1,432 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,482 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například takzvané norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.

Ministerstvo počítá příští rok v návrhu s daňovými příjmy 767,7 miliardy korun. To je o 40 miliardy korun více, než očekává úřad v letošním roce. Vedle toho by měly příští rok podle návrhu stoupnout i příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení, a to na 536,5 miliardy korun z letošních očekávaných 496,9 miliardy korun. "Z odhadu celkových příjmů z pojistného (včetně příslušenství) připadá na příjmy na důchodové pojištění zhruba 89,3 procenta," uvádí materiál.

Z celkových výdajů rozpočtu 1,482 bilionu korun tvoří mandatorní výdaje, tedy povinné, zhruba 825 miliard korun. Kapitálové výdaje, tedy investiční, plánuje ministerstvo podle materiálu příští rok zvýšit meziročně o 21 miliard korun na 78,7 miliardy korun.

Hlavní priority rozpočtu na rok 2019

  • zvýšení průměrného starobního důchodu o zhruba 918 korun od 1. ledna 2019
  • zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 15 procent, zajištění postupného náběhu reformy regionálního školství a společné vzdělávání s celkovým dopadem 21,5 miliardy korun včetně zvýšení počtu pedagogů o 16 tisíc
  • zvýšení výdajů na podporu sportu o 2,1 miliardy korun meziročně na 8,4 miliardy
  • navýšení výdajů pro vysoké školy o 1,8 miliardy korun včetně prostředků na nárůst počtu studentů na lékařských fakultách o 15 procent
  • zvýšení kapitálových výdajů (bez prostředků EU a FM) v roce 2019 na 78,7 miliardy korun, tedy o 21 miliard více než v roce 2018
  • zvýšení národního výdajového rámce Státního fondu dopravní infrastruktury o 12 miliard korun na 65,5 miliardy
  • valorizace příspěvku na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 10 procent

Tradičně téměř polovina výdajů jde na vrub ministerstva práce a sociálních věcí, které by mělo získat přes 633 miliard korun. To je o 41,4 miliardy více ve srovnání se schváleným rozpočtem na letošní rok. V případě důchodů návrh počítá se zvýšením základní výměry důchodů z devíti na deset procent průměrné mzdy a pro důchodce od 85 let se zvýšením důchodů o tisícikorunu.

Hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda upozornil, že Národní rozpočtová rada by měla ve svém stanovisku žádat vyrovnaný rozpočet, neboť makroekonomické podmínky jej umožňují. "A je třeba snižovat absolutní výši dluhu a tím snižovat zranitelnost české ekonomiky při případném globálním, evropském nebo vnitrostátním ekonomickém útlumu či krizi," uvedl. Upozornil, že při případné krizi dramaticky klesají příjmy státu z daní a zvyšují se výdaje na dávky typu podpory v nezaměstnanosti.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) dnes uvedl, že vláda fakticky rezervu na horší časy vytváří tím, že snižuje dluh vládních institucí ve vztahu k HDP. "Kdybychom ho chtěli nechat v současné výši, tak si můžeme dovolit v rozpočtu více," uvedl.

Návrh rozpočtu byl upraven na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, která příští rok počítá s růstem ekonomiky o 3,3 procenta, v roce 2020 o 2,6 procenta a v roce 2021 o 2,4 procenta. Veřejné finance by přitom podle plánů MF měly zůstat až do roku 2021 v přebytku. Veřejný dluh by měl příští rok klesnout na 31,6 procenta HDP.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Zpravidla o rozpočtu začíná jednat během června. Během léta pak ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí ministerstvo financí návrh poslat vládě. Finální podoba rozpočtu se tak proti prvnímu návrhu může ještě změnit. "Debata se povede o počtu zaměstnanců a o investicích, které je třeba provést," uvedl Babiš (ANO).

Pravicová opozice a Piráti návrh kritizují

ODS označila návrh rozpočtu za nezodpovědný v době hospodářského růstu. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek mluvil o navrhovaném schodku jako o rozpočtovém zločinu. Podle Pirátů by stát měl za dobré ekonomické situace usilovat o vyrovnaný rozpočet.

"Předkládat v době ekonomické konjunktury padesátimiliardový deficit je nezodpovědné a neakceptovatelné," uvedl v tiskovém prohlášení poslanec Jan Skopeček (ODS). "Máme krizi? Daňové příjmy padají? Jsou rozjeté velké investice? Ne. To jen máme marnotratnou vládu a premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), který dal zelenou bujení byrokracie, rozhazování a žití na úkor budoucnosti," dodal.

"My úplně nechápeme, proč se vláda pana Babiše nesnaží snižovat ten deficit. Ve chvíli, kdy je vynikající ekonomická situace státu, příjmy raketově rostou, tak by vláda měla usilovat o vyrovnaný rozpočet nebo se k tomu aspoň blížit," řekl ČTK poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Piráti podle něj souhlasí se zvyšováním platů pro učitele a se zvyšováním počtu státních zaměstnanců v resortu školství. V jiných resortech ale přibývání státních zaměstnanců nevidí jako příliš účelné. Možné úspory vidí i v oblasti ministerstva vnitra. Co se týká investic v návrhu rozpočtu, bude podle Ferjenčíka rozhodující, nakolik se je podaří realizovat.

"Po několika letech velkého ekonomického růstu vláda plánuje nepřijatelný deficit 50 miliard. Za této situace, jestliže vláda tvrdí, že zvýší příjmy i výdaje o více než 100 miliard korun, tak je to téměř rozpočtový zločin," řekl ČTK Kalousek. Podle něj měl kabinet část z vyšších výdajů využít ke snížení schodku, aby byl rozpočet vyrovnaný.

Mluvit o struktuře plánovaných výdajů je podle Kalouska zatím předčasné, protože návrh se ještě bude při projednávání ve vládě měnit a konečnou podobu předloží kabinet Sněmovně až na konci září. "Já se jenom obávám, že přes deklarované priority investice jako velkou prioritu v rozpočtu nenajdeme," řekl.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Rusko otestovalo start hyperzvukové střely Cirkon poprvé z vojenského plavidla

Rusko úspěšně vyzkoušelo nejnovější hyperzvukovou střelu Cirkon (Zirkon), která byla poprvé odpálena z vojenského plavidla. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na nejmenované vojenské zdroje. Test se odehrál už v minulém měsíci.

Raketa Cirkon dosahuje podle starších výroků prezidenta Vladimira Putina devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu až 1000 kilometrů může zasahovat námořní i pozemní cíle.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Lídrem STAN pro podzimní krajské volby bude v Plzeňském kraji regionální předseda hnutí a současný hejtmanův náměstek pro dopravu Pavel Čížek

O tom, že Čížek povede kandidátku, hovořilo hnutí už loni, ve čtvrtek pozici stvrdil jeho regionální sněm. Řekl to pro ČTK krajský manažer Václav Cinádr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy