Praha – Český stát hospodařil v prvních deseti měsících roku 2015 se schodkem ve výši 29,1 miliardy korun. Jde o nejlepší výsledek od roku 2008. Podle ministerstva financí, které bilanci zveřejnilo, "zřetelně dokumentuje oživení české ekonomiky a dokládá, že se podařilo překonat dlouhodobou stagnaci a uvolnit bariéry růstu".
Loni skončil státní rozpočet za stejné období schodkem ve výši 45,44 miliardy korun.
Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci října roku 2015 na 997,2 miliardy korun a celkové výdaje na 1026,3 miliardy.
Je podstatné, aby bylo letošní hospodaření státu chápáno jako mimořádné. Při plánování příštího roku je nutné zůstat oběma nohama na zemi.
Na meziročním růstu celkových příjmů o 86,4 miliardy korun se podílely zejména příjmy z Evropské unie, které byly vyšší o 53,4 miliardy korun (celkem 139 miliard). Daňové příjmy včetně inkasa pojistného na sociální zabezpečení meziročně také výrazně rostly, a to o 35,2 miliardy korun (820,5 miliardy celkem, z toho 332,8 sociální pojištění).
"Příliv peněz z fondů EU, který výrazně navyšoval příjmy v první polovině roku, se v posledních měsících prakticky zastavil. Naopak výdaje státu pokračují v růstu. Uměle vylepšená bilance rozpočtu se tak postupně narovnává a vládní finance tak padají do deficitu," uvedl analytik Komerční banky Marek Dřímal. Podle něj by měl schodek rozpočtu letos dosáhnout 70 miliard korun.
Oživení ekonomiky je podle ministerstva doprovázeno například vyšším inkasem daně z příjmů právnických osob. Firmy státu na této dani odvedly takřka o osm miliard korun více než loni, celkem to bylo 78,6 miliardy. "Vyšší zaměstnanost a růst mezd a platů vede také k růstu objemu pojistného na sociální zabezpečení, které se zatím zvýšilo o 17,6 miliardy korun," dodává Kateřina Vaidišová z tiskového oddělení ministerstva.
Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouplo o 0,8 miliardy na 196,4 miliardy korun. Schválený rozpočet počítá s poklesem o 0,9 miliardy korun. DPH je současně hlavním zdrojem daňových příjmů náležejících podle platného rozpočtového určení daní obcím a krajům. Ty by tak podle odhadu ministerstva financí měly na konci roku dostat více, než počítaly plány úřadu.
Zvýšený objem výběru daní není podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy tak výrazný, aby bylo možné hovořit o zlepšení daňového výběru jako takového. "Zvýšený objem daňového výběru lze totiž v jeho úplnosti zdůvodnit poměrně razantním růstem tuzemského hospodářství," uvedl.
Celkové výdaje rozpočtu stouply meziročně o 70 miliard na 1026,3 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vydal 415,3 miliardy korun, což je meziroční růst o 9,2 miliardy korun.
V souvislosti se zrychleným čerpáním peněz z fondů EU stouply ke konci září i investiční výdaje rozpočtu, a to o 40,5 miliardy na 111,6 miliardy korun.
Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard korun. Podle analytiků lze očekávat, že dopadne lépe. Pro příští rok schválila vláda rozpočet se schodkem 70 miliard korun.
"Celoroční schodek skončí citelně pod plánovanou hranicí 100 miliard. Zda se ale schodek sníží o 20 miliard či 40 miliard, je nyní těžké předvídat. Každopádně je podstatné, aby bylo letošní hospodaření státu chápáno jako mimořádné. Při plánování příštího roku je nutné zůstat oběma nohama na zemi," říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
