Teplárenské sdružení kritizuje, že tarif se nebude vztahovat na dodávky tepla z tepláren. Na soustavu zásobování teplem jsou připojeny čtyři miliony lidí, úsporný tarif se má týkat pouze domácností, které topí elektřinou nebo plynem. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) ve Sněmovně řekl, že pro firmy vláda hledá jiné řešení.
Ministerstvo v předkládací zprávě uvádí, že návrh zákona byl zpracován v reakci na kritickou situaci na trhu s elektřinou a plynem. Novela zavádí nový právní institut, kterým je příspěvek na úsporný tarif.
Řešení současné energetické krize formou sociální pomoci, jako je například příspěvek na bydlení, který cílí hlavně na sociálně slabé, není v tuto chvíli podle MPO dostatečné. Navrhuje proto, aby existoval mechanismus, který umožní státu prostřednictvím energetického zákona konečnou cenu elektřiny nebo zemního plynu zákazníkům snížit.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve Sněmovně uvedl, že úsporný tarif "pomůže všem s nějakou spotřebou energie, kterou získají za státem sníženou cenu". To podle předsedy vlády povede jak k úsporám, tak k tomu, že si domácnosti a jednotlivci budou moci s rostoucími cenami lépe poradit.
Příspěvek na úsporný tarif bude možné získat jak v případě elektřiny, tak plynu a bude zohledňovat charakter spotřeby odběratelů. "Mechanismus lze zjednodušeně popsat následovně - stát zašle operátorovi trhu (OTE) ze státního rozpočtu finanční prostředky na úhradu příspěvku na úsporný tarif, operátor trhu pošle příspěvek obchodníkům s elektřinou či plynem a obchodníci ho uplatní ve výši zálohy či ve faktuře ve prospěch zákazníka," uvedlo MPO v předkládací zprávě.
Síkela při sněmovních interpelacích řekl, že úsporný tarif bude automatický, nebude nutné o něj žádat a promítne se i do záloh. "Kdo odebírá elektřinu a plyn, automaticky dostane slevu na obě komodity," popsal.
"Těžko si představit absurdnější diskriminaci lidí připojených na teplárny, než s jakou přišlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Majitel rodinného domu vytápěného plynem na příspěvek dosáhne, zatímco důchodce v paneláku vytápěném například z plynové teplárny nedostane nic," uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.
S řešením nesouhlasí ani bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). "Nebude to 50 miliard, jak avizoval ministr (školství Petr) Gazdík (STAN), ale sotva polovina. Nebude to pro firmy. Nebude to pro domácnosti připojené na vytápění z tepláren, což jsou čtyři miliony obyvatel, například ti, co bydlí v panelácích. Totální fiasko, zmatek," uvedl ve vyjádření zaslaném ČTK. Podle Havlíčka by stačilo odpustit platby za obnovitelné zdroje energie.
Výše a způsob poskytnutí příspěvku na úsporný tarif pro jednotlivé kategorie zákazníků bude stanovena nařízením vlády. "Předpokládáme, že kategorie zákazníků odebírajících elektřinu budou v nařízení vlády stanoveny podle distribuční sazby a kategorie zákazníků odebírající plyn budou stanoveny podle plánované roční spotřeby plynu. Nařízení vymezí rovněž časový rámec pomoci, neboť jde ve své podstatě o pomoc jednorázovou. Obecné zákonné zakotvení institutu umožní její případné opakování," uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.
"Pan ministr Síkela asi stále nepochopil, že na teplárny je připojených čtyři miliony lidí a dramatický nárůst cen emisní povolenek a teď navíc i energetických komodit není v letošních cenách tepla ještě z větší části promítnut a že na tuto situaci budou muset výrobci tepla bezprostředně reagovat. Vyzývám pana ministra, aby situaci těchto lidí okamžitě řešil, a pokud nevedou k cíli jednání s Evropskou komisí, neprodleně předložil pro příští topnou sezonu jiné řešení," uvedl Topolánek. Návrh ministerstva, jehož podstatou je vyplácení paušálního příspěvku podle kategorií zákazníků, je podle sdružení v řadě směrů nedomyšlený a povede k absurdním situacím.
Úsporný energetický tarif pro domácnosti vláda podle Síkely projedná 22. června. Stát by měl lidem na část spotřeby zajistit slevu 15 až 20 procent. Tarif by měl platit celou nadcházející topnou sezonu, případně déle. Síkela to dnes napsal na Twitteru. Náklady státního rozpočtu na tuto pomoc odhadl mezi 16 až 24 miliardami korun.
