Český pas je osmý nejsilnější na světě. Žebříček států porovnává, jak svobodně lze cestovat

Ekonomika Ekonomika
11. 1. 2018 14:31
Žebříček poradenské společnosti Henley & Partners porovnává sílu 199 cestovních pasů - tedy možnost navštívit země ve světě bez vízové povinnosti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Policie ČR

Londýn/Praha - Držitelé německého pasu mohou bez vízové povinnosti vycestovat do 177 zemí světa. Na první příčce žebříčku poradenské společnosti Henley & Partners se díky tomu drží již pátým rokem v řadě.

Značnou sílu ve světě má ale také český pas. S ním se lze bez víza dostat do 170 států, což je stejně jako s pasem islandským.

Česku patří v letošním žebříčku osmé místo, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Možnost bezvízového vstupu se rozšířila do dalších dvou zemí. V roce 2016 pak sice Česko bylo na desátém místě, ale v roce 2015 na osmém - stejně jako nyní. Dodejme, že o některé příčky se dělí více států.

Pořadí Stát Dostupné země
1. Německo 177
2. Singapur 176
3. Finsko, Francie, Dánsko, Itálie, Japonsko, Norsko, Švédsko, Velká Británie 175
4. Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko 174
5. Irsko, Jižní Korea, Portugalsko, USA 173
6. Kanada 172
7. Austrálie, Nový Zéland, Řecko 171
8. Česká republika, Island 170
9. Malta 169
10. Maďarsko 168
23. Izrael 150
48. Ruská federace 110
75. Čína 60
102. Sýrie 28
103. Irák 27
104. Afghánistán 24

Naopak nejhůře jsou na tom držitelé pasů Pákistánu, Sýrie, Iráku a Afghánistánu, kteří se bez víz dostanou nanejvýš do třiceti zemí.

Firma Henley & Partners sbírá data již 13 let a jako zdroj používá Mezinárodní asociaci leteckých dopravců (IATA). Z celkem 199 pasů, které v žebříčku figurují, svou pozici oproti loňskému roku posílilo 143 z nich, dalších 41 svou příčku obhájilo.

Nejvyšší skok v žebříčku směrem nahoru zaznamenal gruzínský (zlepšení o 15 příček na letošní 53. místo) a ukrajinský pas (posun o 14 příček na 44. místo). Ukrajina nově získala přístup do 32 a Gruzie do 30 zemí.

K největšímu omezení cestovní svobody došlo za poslední dekádu v Africe, naopak největší nárůst zažily evropské státy jako Albánie, Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Černá Hora, Srbsko či Ukrajina.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy