Praha - Zatímco v říjnu bylo tempo růstu cen v Česku nejvyšší za více než pět let, v listopadu zdražování zpomalilo. Meziroční míra inflace dosáhla 2,6 procenta a byla tak o 0,3 procentního bodu nižší než v říjnu. Informoval o tom Český statistický úřad.
Podle ekonomů jde o obrat v trendu. "Inflace podle naší prognózy dosáhla svého vrcholu v říjnu a v následujících měsících bude zvolňovat," uvedla ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Meziroční míra inflace v roce 2017
| leden | 2,2 % |
| únor | 2,5 % |
| březen | 2,6 % |
| duben | 2,0 % |
| květen | 2,4 % |
| červen | 2,3 % |
| červenec | 2,5 % |
| srpen | 2,5 % |
| září | 2,7 % |
| říjen | 2,9 % |
| listopad | 2,6 % |
Důvodem zpomalení růstu cen je především ustálení cen potravin, zelenina dokonce meziročně zlevnila o 2,3 procenta. Roli sehrála i vyšší srovnávací základna minulého roku. V listopadu 2016 totiž meziroční míra inflace vlivem zavádění elektronické evidence tržeb poprvé po téměř třech letech překonala jedno procento a dostala se na 1,5 procenta.
I přes zmírnění jejich zdražování však potraviny i nadále zůstávají tahounem růstu cen v Česku. Například vejce v listopadu meziročně podražila o 60 procent. Také cena másla je stále o třetinu vyšší než ve stejnou dobu loni.
Meziroční změny vybraných položek
| vejce | + 60 % |
| máslo | + 33,3 % |
| jogurty | + 13,7 % |
| mléko | + 6,9 % |
| sýry | + 6,9 % |
| stravovací služby | + 6,7 % |
| pekárenské výrobky a obiloviny | + 6,3 % |
| maso | + 4,8 % |
| ovoce | + 3,8 % |
| pohonné hmoty | + 3,7 % |
| čisté nájemné | + 3,0 % |
| vodné | + 1,2 % |
| nealkoholické nápoje | + 0,3 % |
| zelenina | - 2,3 % |
| oděvy | - 1,9 % |
| telefonické služby | - 0,6 % |
Údaje o růstu cenové hladiny jsou klíčové mimo jiné pro centrální banku. Jejím cílem je dvouprocentní inflace a podle tohoto kritéria upravuje také svoji měnovou politiku.
S tím, jak inflace tuto hranici letos překonala a bylo jasné, že se nad ní také udrží, ČNB v srpnu přistoupila poprvé po téměř deseti letech ke zvýšení základní úrokové sazby. Chtěla tak přimět domácnosti i firmy více spořit a méně utrácet. Na začátku listopadu posunuli centrální bankéři sazby ještě výš a podle ekonomů v tom budou dál pokračovat.
"Listopadová inflace však z pohledu ČNB příliš nového nepřinesla. Centrální banka bude svou měnovou politiku dále zpřísňovat a k dalšímu zvýšení sazeb přistoupí buď v prosinci, nebo začátkem února. Preference bankovní rady pro konkrétní načasování však nejsou zcela jasné," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Průměrná míra inflace v jednotlivých letech
| 2001 | 4,7 % |
| 2002 | 1,8 % |
| 2003 | 0,1 % |
| 2004 | 2,8 % |
| 2005 | 1,9 % |
| 2006 | 2,5 % |
| 2007 | 2,8 % |
| 2008 | 6,3 % |
| 2009 | 1,0 % |
| 2010 | 1,5 % |
| 2011 | 1,9 % |
| 2012 | 3,3 % |
| 2013 | 1,4 % |
| 2014 | 0,4 % |
| 2015 | 0,3 % |
| 2016 | 0,7 % |
| 2017 (prognóza ministerstva financí) | 2,4 % |
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče centrální bankéři s dalším zvýšením sazeb vyčkají až na první zasedání v roce 2018, které se uskuteční na začátku února.
Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček naopak připouští, že by k růstu sazeb mohlo dojít už na prosincovém jednání bankovní rady. Záležet však podle něj bude na kurzu koruny i dalších faktorech.
Silnější měna zlevňuje v korunovém vyjádření dovážené zboží a přispívá tak ke zpomalování inflace. Zpevňování měny tak z pohledu centrální banky může částečně nahrazovat efekt růstu úrokových sazeb.
Také v příštím roce by se měla inflace i přes pokračující zvyšování sazeb držet nad dvouprocentním cílem centrální banky. Důvodem je především růst české ekonomiky a s ním spojené zvyšování mezd. Domácnosti tak budou mít více peněz na spotřebu, což umožní firmám a prodejcům zvýšit koncové ceny.
