Kde si Češi mohou dovolit nejvíc utrácet? Vede Chýně a Rudná, nejhůř je na Bruntálsku

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
26. 11. 2018 13:35
Rozdíly v kupní síle obyvatel českých regionů se mírně snižují a nejsou tak vysoké jako ve většině evropských zemí. Nejvyšší kupní sílu na obyvatele v Česku mají Pražané - 128,7 procenta celostátního průměru, nejnižší lidé v Moravskoslezském kraji, 89,2 procenta průměru. Nejhůře je na tom okres Bruntál. Vyplývá to z analýzy společnosti GfK Kupní síla 2018.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Průměr Česka ve výši disponibilního příjmu převyšují především Praha a centrální Čechy, severovýchodní část Plzeňského kraje, centrální části Jihomoravského a Libereckého kraje a dále většina metropolí ostatních regionů.

Kupní síla vyjadřuje, kolik si toho obyvatelé daného regionu mohou za svoje příjmy koupit v rámci daného spotřebního koše.

Jediným z krajů, kde ani jedna obec nepřevyšuje z hlediska kupní síly celostátní průměr, je Moravskoslezský kraj. Nejnižší úroveň kupní síly mezi okresy vykazuje Bruntál. Rozdíl mezi regionem s nejvyšší a nejnižší relativní kupní silou, tedy Prahy a Moravskoslezského kraje, činí 39,5 procenta.

"Meziročně se tento procentuální rozdíl v kupní síle snížil o dvě procenta. Praha a okolí tak od roku mírně ztrácí svou dominanci ve prospěch regionů. Nejde však o nijak dramatickou změnu, protože i v Praze a středních Čechách rostla kupní síla velmi výrazně, nicméně výraznější růst kupní síly regionů, pokud se potvrdí i v dalších letech, bude pro rozvoj ekonomiky a životní úrovně Česka rozhodně dobrou zprávu," uvádí analýza.

Mezi deseti obcemi s nejvyšší kupní silou na obyvatele je celkem devět středočeských obcí a Praha. Jsou to například Chýně (121,6 pct.), Šestajovice (121,3 pct.) nebo Rudná (119,5 pct.).

Na opačném konci mezi desítkou nejchudších obcí jsou zejména lokality z Ústeckého a Moravskoslezského regionu. Jde mimo jiné o Obrnice (59,1 pct.), Trmice (70,4 pct.) a Jiříkov (76,4 pct.).

Republikového průměru dosahuje 23 procent obcí, což znamená, že více než tři čtvrtiny českých obcí jsou z hlediska indexu kupní síly pod průměrem země.

Před Slovenskem i Řeckem

V pořadí evropských zemí podle úrovně průměrné kupní síly na obyvatele si letos Česko polepšilo o tři příčky na 23. místo. Předstihlo tak Slovensko, Lotyšsko a například i Řecko. V případě Řecka se tak stalo poprvé roku 1990.

Kupní síla ČR dosahuje 66,4 procenta evropského průměru. "Zvýšení průměrné kupní síly obyvatel ČR v roce 2018 je dáno jednak ekonomickým růstem, významnou měrou se však vůči zbytku Evropy projevilo také zvýšení kurzu koruny vůči euru, umožněné zrušením měnových intervencí ČNB v dubnu předchozího roku," uvedl konzultant GfK František Diviš.

Na prvním místě zůstalo Lichtenštejnsko, kde tento ukazatel dosahuje 457,9 procenta průměru Evropy, druhé je Švýcarsko. Na opačném pólu figurují východoevropské země Moldávie s necelými 13 procenty evropského průměru a Ukrajina (9,2 procenta).

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Maďarský parlament přijal zákon posilující kontrolu nad kulturou

Maďarský parlament ve středu přes odpor opozice schválil kontroverzní zákon, který posiluje vládní kontrolu nad kulturou. V pondělí proti chystanému právnímu předpisu demonstrovalo v centru Budapešti několik tisíc lidí a protestní internetová petice získala kolem 50.000 podpisů, napsala agentura DPA.

Zákon počítá se vznikem Národní kulturní rady, která by měla vládě umožnit "strategicky řídit sektor kultury". Kromě toho při jmenování ředitelů městských divadel a dalších institucí dotovaných státem musí být zajištěn souhlas ministra kultury. Dosud o tom, kdo řídí divadla, rozhodovaly městské úřady samostatně.

Část opozičních zákonodárců při hlasování na znamení nesouhlasu vstala a dala si před obličej černé divadelní masky. Informoval o tom portál 444.hu na základě videa, které na facebooku zveřejnil liberální poslanec Tordai Bence.

Zdroj: ČTK
Další zprávy