"Pan Kučera se do práce těší. Bude jezdit trasy v západní Evropě - Německo, Belgie, Holandsko," uvedl jednatel společnosti SPED-IT Václav Zázvůrek.
Kučera po převozu z Itálie do české nemocnice uvedl, že za svým přežitím vidí řadu náhod, především to, že byl připoutaný a řídil nejnovější typ kamionu se zesílenými sloupky. Zachránilo ho podle jeho slov také to, že náklad papíru stáhl kamion z mostu tak, že dopadl na záď. Po uvedeném mostě v Janově jel poprvé v životě, zavedla ho tam navigace.
Kamion spadl z výšky 45 metrů z Morandiho mostu na frekventované dálnici na severu Itálie poté, co se část mostu zřítila. Při neštěstí zemřelo 43 lidí.
Vyšetřovací komise italského ministerstva dopravy došla na konci září k závěru, že provozovatel dálničního mostu v Janově nezajistil jeho bezpečnost.
Komise též konstatovala, že firma Autostrade per l'Italia nepodnikla dostatečná opatření, aby pádu mostu zabránila, ač riziko zřícení už v předchozích letech existovalo. Firma kritiku komise odmítla a závěry expertní komise ministerstva označila za "hypotézu, kterou je třeba ověřit".
Začátkem září janovská prokuratura oznámila, že začala vyšetřovat 20 lidí, včetně vedení firmy Autostrade per l'Italia, kvůli podezření z trestného činu zabití. Výkonný ředitel firmy Giovanni Castellucci si v srpnu vysloužil kritiku, když se odmítl za neštěstí omluvit s tím, že počká, až vyšetřovatelé určí, kdo je za tragédii zodpovědný.
Morandiho most v Janově, postavený v polovině 60. let minulého století, stál na frekventované dálniční trase a spojoval italské vnitrozemí s italskou i francouzskou riviérou.
Michal Drahorád z katedry betonových a zděných konstrukcí ČVUT ve středu na tiskové konferenci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) uvedl, že riziko havárie takového rozsahu, jako nastala v srpnu v italském Janově, je v Česku téměř vyloučeno. Systém kontrol mostů, identifikace jejich poruch a sledování zatížitelnosti má podle něho totiž v Česku dlouholetou tradici a vysokou úroveň.
