Atény - Řecko se v úterý dohodlo s mezinárodními věřiteli na prvním balíku požadovaných reforem, a otevřelo si tak cestu k další části finanční pomoci. Uvedl to podle agentury Reuters řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos po setkání se zástupci evropských institucí a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
"Dohoda zahrnuje všech 48 požadovaných reforem a několik zvláštních klíčových bodů týkajících se finančních otázek," uvedl Tsakalotos.
Reformní opatření by měl podle něj ve zrychleném řízení ve čtvrtek večer schválit řecký parlament. V pátek by dohodu měli potvrdit náměstci ministrů financí eurozóny. To by mělo umožnit vyplacení dvou miliard eur (54 miliard korun) z dohodnuté pomoci a poskytnutí deseti miliard eur na rekapitalizaci řeckých bank.
Šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem uvedl, že jakmile řecký parlamentu reformy schválí, jsou evropští věřitelé Řecka připraveni "uvolnění peněz podpořit".
Rozhovory týkající se vyplacení části pomoci měly být podle původních předpokladů dokončeny do poloviny října. Zablokovaly je ale neshody kolem pravidel zabavování nemovitostí při nesplácení hypoték a pro správu daňových nedoplatků.
V prodlení s hypotečními splátkami je odhadem 400 000 majitelů domů a bytů. Dohoda z noci na dnešek podle Atén zajišťuje ochranu na dům či byt, který slouží jako hlavní bydliště, u zhruba 60 procent hypoték. Zhruba čtvrtinu problémových majitelů hypoték tvoří rodiny s příjmy pod hranicí chudoby. Těm prý byla zajištěna plná ochrana před zabavením. Zbytek bude mít k dispozici tříletou ochrannou lhůtu, podmíněnou restrukturalizací svého dluhu u bank.
Strany se také dohodly na nové dani z hazardu, která zasáhne největší řeckou sázkovou společnost OPAP, kde je spoluvlastníkem český podnikatel Jiří Šmejc. Tato daň má nahradit nepopulární daň z přidané hodnoty na soukromé vzdělávání.
Řecká ekonomika v první polovině letošního roku rostla, ve třetím kvartálu ale hrubý domácí produkt klesl oproti předešlému čtvrtletí o 0,5 procenta. Ekonomiku totiž v létě zasáhly neshody mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli, jejichž důsledkem bylo mimo jiné omezení pohybu kapitálu v Řecku.
Silně zadlužené Řecko se v létě nakonec dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).
Evropská centrální banka (ECB) koncem října uvedla, že čtyři hlavní řecké soukromé banky budou pro své přežití potřebovat maximálně 14,4 miliardy eur. Záchranný program pro Řecko přitom na jejich rekapitalizaci počítal s částkou až 25 miliard eur. Nižší kapitálové potřeby bank podle Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) zřejmě povedou k tomu, že celkový objem záchranného balíku bude menší než předpokládaných 86 miliard eur.
Tsakalotos podle agentury AP uvedl, že jednání byla složitá a konala se pod velkým časovým tlakem. Další jednání se v Aténách povedou i v příštích dnech, tentokrát nad druhou sadou reforem, které zahrnují změny důchodového systému a daně z příjmů, napsala agentura Reuters.
